Diváci díky laserům viděli například Pražský hrad, Lednicko-valtický areál, zámek v Litomyšli a samozřejmě českokrumlovskou věž. Součástí videomappingové show byla i velká obrazová kostka.
Výbor světového dědictví rozhodl o zápisu Českého Krumlova na seznam UNESCO 4. prosince 1992. Jihočeské město se tak spolu s Telčí a Prahou stal první českou památkou v této vybrané společnosti.
"Česká republika se uzavřením vzájemné spolupráce s UNESCO zavázala k tomu, že se o své památky zapsané na seznamu bude starat s maximální péčí. Během vyjednávání nikdy nezazněla věta, že nám UNESCO poskytne finanční podporu. To je mýtus, který jsem zažíval v 90. letech při setkání s kolegy z jiných měst a který svým způsobem přetrvává dodnes," vzpomněl Jan Vondrouš, první demokraticky zvolený starosta Českého Krumlova.
Příklad středověkého malého města
Kvůli své poloze v blízkosti hranic se město během komunistické éry ocitlo na periferii zájmu. Minulo ho bourání zchátralých památek i stavby nových domů. Právě díky své autentičnosti rozhodl Výbor UNESCO o zapsání na seznam.
"Český Krumlov je nesporně nejlépe zachovalý a nejreprezentativnější živoucí příklad středověkého středoevropského malého města," stálo v tehdejší nominační listině.
Během uplynulých dvaceti let investoval stát, město i soukromníci zhruba tři miliardy korun na zhodnocení památky, vybudování infrastruktury, podmínek pro bydlení a podnikání.
V rámci videomappingu diváci viděli kromě Českého Krumlova dalších 11 českých památek na listině.
Značka UNESCO je posvěcením kvality. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2009 zavítá do Českého Krumlova kvůli tomuto označení 74 procent zahraničních a 54 procent tuzemských turistů. Ti utratí ve městě ročně přes 1,5 miliardy korun.
"Cestovní ruch je obrovským přínosem pro třináctitisícové město. I když na něj mnozí místní nadávají, měli by si uvědomit, že jim přináší na tři tisíce pracovních míst," řekla místostarostka Českého Krumlova Jitka Zikmundová.
Problém otáčivého hlediště v zámecké zahradě
Dvacetileté členství v prestižním společenství je však také velkým závazkem. V posledních letech dělá starosti ministerstvu kultury, památkářům i jihočeským politikům otáčivé hlediště v zámecké zahradě.
Otáčivé hlediště stojí v parku českokrumlovského zámku u letohrádku Belárie.
Tato scéna totiž hrubě narušuje podobu zahrady a Výbor UNESCO několikrát vyzval Českou republiku k její demontáži. K odstranění točny ze zahrady do konce roku 2015 se zavázala v lednu 2007 tehdejší ministryně kultury Helena Třeštíková.
Podle odeslaného harmonogramu měl být už do konce roku 2010 pořízený nový územní plán a vybrané místo pro točnu. Dosud se však nepodařilo najít řešení a vina je hlavně na místních politicích. Výbor UNESCO před rokem pohrozil, že pokud tento problém Česko nevyřeší a neodevzdá přesný plán prací, hrozí, že Český Krumlov přeřadí na seznam světového dědictví v ohrožení či ho rovnou vyškrtne z listiny UNESCO.
