Při sestavování interaktivní mapy zaniklých míst na Šumavě pomáhá i Museum Fotoatelier Seidel, které vlastní bohatý archiv historických snímků. Na fotografii je kurátor Petr Hudičák. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Vědci sestaví interaktivní mapu zaniklých míst Šumavy. Mají na to 22 milionů

  • 4
Na Šumavě zaniklo po druhé světové válce přes 300 vesnic a přes tisíc osad a samot. Jihočeští a bavorští vědci se je snaží virtuálně zrekonstruovat. S pomocí historických map a plánů obcí, dobových fotografií, leteckých snímků a počítačových simulací vytvoří interaktivní mapu míst, která byla po vysídlení původních obyvatel srovnána se zemí.

Na novince pracují společně odborníci z Ústavu aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s kolegy z Technické univerzity v Deggendorfu.

Tříletý přeshraniční projekt s náklady 22 milionů korun, z nichž 85 procent uhradí Evropská unie, začal loni na podzim. První soubory dat chtějí veřejnosti zpřístupnit letos na podzim.

„V první fázi jsme se pustili do prozkoumání čtyřiceti míst. Zaměřujeme se na ta, kde se nám daří dohledat fotografie a další historické prameny. To je zásadní, bez dostatku informací není možné cokoliv zrekonstruovat,“ uvedla vedoucí historického týmu Klára Paclíková.

Na projektu spolupracují archeologové, historici, archiváři, historici umění a počítačoví specialisté. Součástí ojedinělé mapy budou také ukázky původního osídlení a některé významné objekty vědci zrekonstruují i prostorově ve 3D.

„K tomu, abychom mohli vytvořit takovýto obrázek, je zapotřebí velké množství dat. Jak obrazových materiálů, tak i archeologických nebo historických. Třeba u tohoto kostela jsme postupovali tak, že jsme vzali staré fotografie a dohledali přesné údaje o kostele v archivu, o jeho rozměrech i střeše, a vyšel nám tento model,“ popsala Paclíková.

Důležitou roli při sestavování interaktivní mapy zaniklých míst na Šumavě hraje krumlovské Museum Fotoatelier Seidel, které vlastní bohatý archiv historických snímků.

„Fotografie Josefa Seidla a jeho syna Františka nejsou nijakou detailní dokumentací celé Šumavy. Oni fotografovali proto, aby snímky mohli prodat, aby z nich mohlo vzniknout víc jak pět tisíc různých pohlednic,“ připomněl kurátor Musea Fotoatelieru Seidel Petr Hudičák.

Lidé mohou na snímcích poznat příbuzné

Legendární šumavský fotograf Josef Seidel a jeho syn také fotili lidi, kteří si jejich snímky objednali. „A v letech 1945 a 46 František při svých cestách dokumentoval rodiny sedící nebo stojící před svým domem, který museli zanedlouho opustit. A za padesát let se stal prací archeologů, protože z něj zbylo jen kamení a zpustlá zahrada,“ řekl Hudičák.

Doufá, že až návštěvníci uvidí tyto snímky v nové internetové aplikaci, dokážou upřesnit, jaké to tam vlastně bylo, kde ti lidé žili.

V interaktivní mapě budou lidé virtuálně cestovat časem a prohlížet si historickou krajinu a její proměny. „Chceme veřejnosti nabídnout zajímavá data. A předpokládáme, že lidé nám budou sami ta data zpřesňovat. Uvidí fotku a řeknou, že je to třeba jejich prababička,“ podotkla vedoucí IT týmu Marta Vohnoutová s tím, že všechna data jsou chráněna proti nelegálnímu kopírování. „Jsou znehodnocena vodoznakem a jsou v nižším rozlišení,“ dodala.