Pohlednice s motivem akciového pivovaru z počátku 20. století.

Pohlednice s motivem akciového pivovaru z počátku 20. století. | foto: Archiv Budějovického Budvaru.

Proč nevaříte české pivo? Otázka, která před 120 lety založila Budvar

  • 33
Právě uplynulo 120 let od chvíle, kdy se zrodil českobudějovický fenomén. Dne 15. dubna 1895 se sešla ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru. Vzniku dnešního světoznámého Budvaru předcházela dlouhá historie vaření piva sahající až ke Keltům.

„Je to pěkné, že zde pijeme české šampaňské, ale ještě hezčí by bylo, kdybychom tu mohli píti také naše české pivo. Proč si nepostavíte zde také český pivovar?“

Tuhle zásadní otázku položil tehdejší ředitel filiálky Živnostenské banky Josef Špitálský politikovi Augustu Zátkovi. O založení českého pivovaru v Budějovicích spolu rozmlouvali na konci 19. století na tanečním věnečku dámského spolku Ludmila. Netrvalo dlouho a v dubnu 1895 se sešla valná hromada akcionářů podniku, který dnes zná celý svět jako Budějovický Budvar.

Historie místního pivovarnictví je dlouhá. Pivo s oblibou popíjeli zdejší Keltové už ve třetím století před Kristem. Samotné vaření začíná v roce 1265, když nově založenému městu udělil král Přemysl Otakar II. i právo várečné. Plnoprávní měšťané vlastnící dům uvnitř hradeb tak mohli připravovat slad, vařit, skladovat i prodávat pivo.

„V Českých Budějovicích existují písemné dokumenty prokazující existenci sladovníků již na počátku 14. století. Později se stále častěji stávalo, že si měšťan najímal odborníky na vaření piva a pronajímal i šenk. Nemusel se vůbec věnovat výrobnímu procesu a mohl sám provozovat jiné řemeslo,“ líčí historik Ivo Hajn v knize Budějovický Budvar v novém tisíciletí.

Obchod s pivem rychle přerostl hranice a měšťané ho začali prodávat i v okolí. Konkurenci zlikvidoval Karel IV., který v roce 1351 udělil Budějovicím právo mílové. Podle něj se nesměly v okruhu jedné míle nacházet žádné krčmy, sladovny a pivovary.

Výnosnost obchodu vedla městskou radu až k založení vlastního pivovaru v roce 1495. Počet sladovníků, pivovarníků a sládků rychle rostl. V roce 1543 jich tu bylo už 44. Sláva budějovického piva tehdy byla tak veliká, že si český král Ferdinand I. nechal na dvůr povolat zdejšího sládka. Po třicetileté válce však začalo výrazné omezování pivovarnictví.

Němci versus Češi

Na počátku 18. století vypukl spor mezi měšťany a radou o správu obecního pivovaru. Ukončilo ho až založení německého Měšťanského pivovaru v roce 1795.

Na konci 19. století byly Budějovice národnostně smíšeným městem. V roce 1890 zde žilo 11 117 Němců a 16 271 Čechů. Přesto neměli Češi žádné zastoupení na radnici.

Aby se mohli prosadit v politice, začali posilovat pozice v ekonomice. Vznikla tak česká továrna na umělá hnojiva, bednárna, smaltovna, tužkárna nebo sirkárna. Téměř u všech figuroval vůdce budějovických Čechů August Zátka, který sehrál i významnou úlohu při zakládání českého pivovaru.

První pokus byl už v roce 1891. Impulzem bylo sčítání lidu v roce 1890. Ze strany německých zaměstnavatelů byl vyvinut nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu.

„Jednou z bašt němectví byl i Měšťanský pivovar. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit vlastní,“ popisuje Hajn.

Dali dohromady 85 tisíc zlatých

Zátka se dohodl s dalšími partnery a upsali první akcie. Někteří zmocnili i své manželky a děti. Brzy dali dohromady 85 tisíc zlatých. Nalezli také podporu hostinských, kteří slíbili, že budou odebírat zdejší pivo, bude-li dobré.

Po škobrtnutí při politické roztržce dvou českých stran nakonec vše vyústilo v ustavující valnou hromadou akcionářů Českého akciového pivovaru 15. dubna 1895.

Už před tímto klíčovým mezníkem vybral zřizovací výbor v čele se Zátkou místo pro nový pivovar na Pražském předměstí. Do konce roku 1894 byla pod jednou střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova. Pro získání kvalitní vody vznikly dvě hluboké studny.

První sládek přišel z Plzně

Budějovickým se také podařilo díky konkurzu získat jako sládka Antonína Holečka, do té doby druhého (podstaršího) sládka Plzeňského akciového pivovaru.

Jak se blížilo uvaření první české várky, rozjeli místní Němci sérii výpadů. „Němci nebudou píti české pivo vařené z říční filtrované vody, aby si nepokazili žaludek!“ stálo například v Budweiser Zeitung.

Den D přišel 7. října 1895, kdy sládek Holeček uvařil 200 hektolitrů piva. Brzy poté zavalily kancelář pivovaru žádosti a objednávky místních obchodníků a hostinských, ale i zájemců z různých koutů monarchie.

Úspěch piva zaskočil odpůrce a rozjela se mediální válka. Ta však neměla vliv na expanzi pivovaru. Už v roce 1897 dodával pivo do Prahy, Vídně i Terstu. Měl vlastní železniční vlečku a rychle přibývaly vagony. Vlajkovou lodí se stal světlý ležák.

Od počátku používal pivovar při prodeji pojem Budweiser odkazující k místu původu. V roce 1930 si nechal zaregistrovat ochrannou známku Budvar, která vznikla stažením slov BUDějovický a pivoVAR.

Během okupace se pivovar stal součástí sítě protektorátních pivovarů. V roce 1946 byl znárodněn, několikrát přejmenován, začleněný byl do něj i zkonfiskovaný Měšťanský pivovar a v poslední fázi z něj vznikly Jihočeské pivovary.

Novodobá historie se začala psát v roce 1967, kdy ministerstvo zemědělství založilo národní podnik Budějovický Budvar jako přímého právního nástupce původního Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích. Dnes vyváží Budvar do 70 zemí a na exportu českého piva se podílí z více než 20 procent. Za dobu své existence uvařil téměř 50 milionů hektolitrů piva