Adolf Hitler, Josif Vissarionovič Stalin, Mao Ce-tung a Kim Čong-un poníženě klečí a točí se na kolotoči. Dva mají stažené kalhoty, realisticky a detailně zpodobněné pozadí i genitálie.
Hitler má koňské sedlo a uzdu, která symbolizuje roubík, Stalin zase ohlávku a nahý zadek jako terč pro bičík, Mao červené trenýrky.
„Na pomyslném závodišti jsou sochy despotických státníků, kteří svým působením ovlivnili chod dějin a poznamenali miliony lidských životů. Z manipulátorů se zde sami stávají figurkami na hrací ploše,“ líčí sedmatřicetiletá umělkyně.
Všichni vypadají jako živí, mají do detailu vypracovanou kůži včetně celulitidy, stařeckých fleků i strupů na patách.
Kolotoč doplňují v další místnosti uniformy dalších diktátorů, které Bálková ušila z imitace lidské kůže, z kostí a vlasů. Jsou zavěšené na železných křížích.
„Už se mi nevešli na kolotoč. Je tam například prezident Ugandy ze 70. let, Reinhard Heydrich nebo uniforma Islámského státu. Některé kříže zůstaly obnažené,“ popisuje.
Další část výstavy je i přes vážné téma trochu odlehčenější. Bálková ji nazvala Český vítěz. Na deseti fotografiích je figura s atributy, které se odkazují k našim národním barvám.
„Sportovkyně se na snímcích věnuje různým disciplínám, ale její jednání je velice absurdní. Má třeba na sobě záchranný kruh nebo plynovou masku,“ dodává Bálková.
Součástí kolekce je Modlitba za mrtvou krávu. To je několik dřevěných kruhů vyplněných zvířecími kostmi. Dílo připomíná rozety v chrámech.
Celým projektem Bálková prý upozorňuje na to, že náš život je bezprostředně ovládaný silou, kterou nemůžeme ovlivnit. Zároveň se ptá po smyslu lidského utrpení a připomíná, že hrozba diktatury neskončila s 20. stoletím. Podle ní by se lidé po odchodu z galerie měli snažit být lepší. Výstava potrvá do 31. května.
Barbora Bálková má za sebou už desítky samostatných výstav po celém světě. Nedávno vystavovala své snímky v Českém centru v Paříži. Věnuje se malbě, kresbě, fotografii a tvorbě objektů.
