Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Šumavě rostou byty pro rekreaci, místní přitom odcházejí, varují vědci

  11:03aktualizováno  11:03
Odborníci varují před rychlým rozvojem zástavby na Šumavě. Bytů v obcích v národním parku přibývá, neslouží však k trvalému bydlení, ale k rekreaci. Podle starostů je to jen hra se statistikou.

Obec Kvilda na Šumavě. | foto: MF DNES

Ze 167 lidí, kteří žili v Kvildě v roce 2005, jich o deset let později zůstalo o 20 méně. Za stejnou dobu ale přibylo v této obci v srdci Šumavy 67 bytů.

A v dalších vsích národního parku je vývoj podobný. Zatímco bytů přibývá, počet lidí, kteří v nich trvale žijí, je stále nižší.

Dvaadvacet českých odborníků sdružených v platformě Vědci pro Šumavu z čísel, která zveřejnil Český statistický úřad, vyvozují, že Šumavu zasáhl neřízený růst bytové výstavby, jež ale slouží hlavně lidem odjinud.

Fotogalerie

V poměru k počtu obyvatel se podle nich nestaví v celém Česku více bytů na žádném území než právě v největším národním parku. Vědci tvrdí, že tento trend ohrožuje krajinný ráz celé Šumavy.

„Je jasné, že dosavadní model bytové výstavby na Šumavě selhal. Trvale usídlených obyvatel ubývá, ale v obcích rostou velkolepé rekreační objekty,“ uvedl Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd.

Kvůli vysokým cenám stavebních pozemků se podle něj národní park stává rekreačním či investičním místem bohatých zájemců z celé republiky, což nepřispívá ani k ochraně přírody, ani k životu místních.

Nejvíc lidí ubylo v Srní

Největší pokles počtu obyvatel zaznamenalo za poslední desetiletí Srní, kde zbylo o čtvrtinu méně místních. V centrálních obcích parku průměrně ubylo přes pět procent lidí.

„Na okraji parku je odliv obyvatel větší než u obcí v srdci chráněného území. To je jasným argumentem popírajícím výroky některých zájmových skupin o tom, že ochrana divoké přírody vyhání místní,“ podotýká Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.

Na Šumavě jsou i místa, kde trvale žijících obyvatel přibývá. Je to například Modrava, kde v roce 2015 žilo 70 lidí, o 10 let dříve to bylo jen 52 obyvatel. Bytů za tu dobu přibylo 16.

„Po roce 1945 na Šumavě zmizely tisíce domů. Lidé z osídlovací vlny, která následovala, už tady nejsou. Stihli ale prodat své domy, které teď místní nemohou využít. Lidé ale na Šumavě žít musí i proto, aby obsloužili potřeby turistů. A někde bydlet potřebují,“ míní modravský starosta Antonín Schubert.

Starostové z obcí, kde za poslední roky přibylo nejvíce bytů, se staví proti jednoduchému výkladu čísel. Tvrdí, že každá obec je jiná, a aby člověk mohl situaci posoudit, je dobré zabývat se i charakterem, který nová výstavba má.

„Například v Kvildě je číslo tak vysoké i proto, že v byty se změnil dům u pekárny, který stavěli jako velkokapacitní penzion,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Borová Lada mají program pro místní mladé rodiny

Vostradovský souhlasí s tím, že počet obyvatel v obci se snižuje, ale odmítá, že by odliv lidí souvisel s rozvojem bytové výstavby.

„Tu obec nijak nepodporuje, od roku 2001 jsme neprodali jediný metr čtvereční stavební plochy a výstavbu se snažíme blokovat, jak se dá. Většinou se jedná o aktivity soukromníků,“ tvrdí Vostradovský.

Podle něj je jednou z možností omezení výstavby vznik regulačního plánu. Jeho pořízení je ale prý nad finanční možnosti obce, která tak jedná s ministerstvem životního prostředí o uvolnění peněz na vznik těchto dokumentů v obcích parku.

Třetí obcí v počtu nových bytů na Šumavě jsou Borová Lada, jediná obec v oblasti, která má reálné zkušenosti s realizací developerského záměru. Holandsko, jak starousedlíci část obce s novou výstavbou nazývají, mělo podle původních záměrů sloužit k ubytování i pro místní.

„Výstavba ale ještě není dokončená, proto roste i počet víkendových bytů. Nezastírám, že jsou to domy pro lufťáky. Naštěstí ale v Borových Ladech s úbytkem lidí problémy nemáme,“ podotýká starostka Jana Hrazánková.

Podle ní úbytek brzdí i program, který ve prospěch místních obec spustila a nyní se ho účastní 13 rodin. Spočívá i v tom, že obec vlastní byty nabízí výhradně místním mladým, kteří mají k obci vztah.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vodní dílo Kořensko na Vltavě. Přes zdejší zdymadlo nyní nemohou proplouvat...
Sucho přerušilo vodní cestu na Orlík. Lodím sloužila jen 45 dní

Uzavření plavební komory Kořensko přerušilo dopravu na Vltavě na nedávno otevřené vodní cestě z Českých Budějovic na Orlík. Podle odborníků klesá hladina v...  celý článek

Jiřina Havlová vystavuje část své sbírky panenek do konce léta na zámku v...
Sběratelka má 900 panenek, vydala o nich i knihu. Vystavuje je v Blatné

Jako každá holčička milovala panenky. Její láska jí však vydržela a dnes má Jiřina Havlová ve sbírce více než 900 kousků. Některé z nich jsou nyní k vidění na...  celý článek

Petr Šimek (vlevo) s kolegou se dívají do mapy, kudy povede sobotní 16. ročník...
Historické felicie projedou Jindřichohradeckem. Sraz mají v Karvánkách

Jihočeský Felicia Coupé Club pořádá v sobotu v kempu Karvánky u Soběslavi na Táborsku sraz vozů Škoda 450 a Škoda Felicia. Nablýskané kabriolety pak pojedou na...  celý článek

Bulgur s petrželkou a citronem
Bulgur s petrželkou a citronem

Lehké jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.