Josip Stalin, Adolf Hitler, Mao Ce-tung a Kim Čong-un poníženě klečí a na nich sedí Barbora Bálková. Českobudějovická výtvarnice a fotografka nyní pracuje ve svém ateliéru na kolotoči se světovými diktátory.
Jako absolventka AVU a studentka Ateliéru nových médií Veroniky Bromové je Bálková známá svými někdy šokujícími výtvory. Kolotočem diktátorů se rozhodla vypořádat po svém s nebezpečím totality a diktátorství. Bálková jejich doteky pocítila i na své rodině.
„Babička a prababička skončily po atentátu na Heydricha v internačním táboře ve Svatobořicích. Jejich manžel a otec legionář z první války, generál František Fanta, byl totiž vysokým důstojníkem na východní i západní frontě. Později všechny perzekvoval zase komunistický režim. Chci připomenout, že hrozba diktatury neskončila s 20. stoletím. Pokračuje třeba v Severní Koreji a nebezpečný začíná být i obdiv k autoritářským vůdcům blízko našich hranic,“ vysvětluje Bálková.
Historie je diktátorů podle Bálkové plná. Pro expozici proto vybrala čtyři největší, jak říká, obludy dvacátého století, za kterými jsou miliony mrtvých nevinných lidí.
Postavy v životní velikosti jsou vytvořené z polychromovaného laminátu. S nosností pro dospělého člověka jsou až hrůzně autentické a vypracované do detailu. Jejich charakter doplňují atributy - Hitler má třeba koňské sedlo a uzdu, která symbolizuje roubík, Stalin ohlávku a nahý zadek jako terč pro bičík. Lidé si na diktátory mohou sednout.
„Při první prezentaci v galerii UFFO v Trutnově z toho bylo malé pozdvižení. Protože zatím nemám hotovou plošinu, která se bude točit, stály postavy u hlavní oválné stěny v běžeckých drahách. Trochu jsem z toho měla obavy, vzhledem k tomu, že dva diktátoři mají odhalené zadky. Lidé ale reagovali spontánně. Sedali si na ně, fotili se, hrozili jim a plácali je. Jeden pán se dokonce vrhnul do sedla Hitlera tak razantně, až jsem se o diktátora bála,“ líčí Bálková.
Barbora Bálková (36 let)Narodila se 4. března 1978 v Českých Budějovicích. Studovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, absolvovala AVU - Školu Ateliéru vizuálních komunikací Jiřího Davida a nových médií Veroniky Bromové. Účastní se aktivit umělecké skupiny RePrezentace. Má za sebou desítky samostatných i skupinových výstav doma a v zahraničí. Naposledy ve Švýcarsku, Jižní Koreji, Řecku, Německu. Věnuje se malbě, kresbě, fotografii a tvorbě objektů. |
Sochy jsou podle ní koncipované pro interiéry, na výstavy do galerií, případně na různé happeningy. Venku by je mohli lidé rozbít.
Právě budoucí otočná plošina poháněná elektromotorem, na jejíž zhotovení pořádá umělkyně sbírku, má symbolizovat další myšlenku kolotoče. „Diktátoři se budou točit stále dokola po simulované běžecké dráze. I v tom je symbolika,“ říká Bálková.
Historie je diktátorů podle Bálkové plná. Pro expozici proto vybrala čtyři největší, jak říká, obludy dvacátého století, za kterými jsou miliony mrtvých nevinných lidí.
Původně chtěla vymodelovat zakladatele dynastie diktátorů v Severní Koreji Kim Ir-sena.
„Před pár lety vyšla kniha Útěk z tábora 14, která popisuje šílené podmínky v Severní Koreji. Je o jediném Korejci, kterému se podařilo uprchnout z místního koncentráku, kde jsou lidé izolovaní léta od společnosti za bezvýznamné prohřešky. Celé rodiny. V nelidských podmínkách se rodí děti. Kim Čong-un je dnes pokračovatelem severokorejské formy komunismu a obrovského bezpráví,“ zdůraznila Bálková.
S mementem přichází v roce 25. výročí sametové revoluce. „Kolotoč bych nabídla třeba i organizacím, které bojují po světě za lidská práva. Jejich protesty mají smysl.“
Pro mladou výtvarnici je kolotoč diktátorů první takto větší trojrozměrná instalace. Postavy v životní velikosti vypadají přes skoro fanatická gesta v obličeji drobně. „Hitler i Stalin byli malí. Měřili jen asi 172 centimetrů. Přesto po sobě zanechali obrovskou spoušť,“ glosuje Bálková.
