Ve Srubci (snímek je z roku 2012) žije 2 188 obyvatel.

Ve Srubci (snímek je z roku 2012) žije 2 188 obyvatel. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Z vesnic u Českých Budějovic jsou malá města. A rostou dál

  • 8
Srubec, Litvínovice, Roudné. To jsou obce v okolí Českých Budějovic, které se nejrychleji rozrůstají. Obyvatel tam ročně přibývá po stovkách. Zastaví se až u hranic krajského města.

Pět tisíc lidí oficiálně, ve skutečnosti ještě o pár tisíc více. O tolik se rozrostlo okolí Českých Budějovic za poslední dekádu. V krajském městě je tak situace přesně opačná.

MF DNES porovnala počty obyvatel v téměř dvou desítkách obcí v okruhu přibližně šesti kilometrů od Českých Budějovic. Výsledek? Plus 4 841 obyvatel mezi lety 2006 a 2015.

Reálné číslo je však ještě mnohem vyšší. „Máme nahlášených přibližně 1 850 obyvatel, žije jich tady ale asi o čtyři sta více. Mají tu velké domy, adresu ovšem v Budějovicíchm, třeba na magistrátu,“ potvrdil starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman.

Je to problém, protože do obecních kas za takové „mrtvé duše“ nepřijdou peníze z rozpočtového určení daní. V Boršově to může být něco kolem 3,5 milionu, tedy obrovská částka.

Jak rostou obce u Budějovic?

Srubec 2 188 (+ 927)
Litvínovice 2 423 (+ 717)
Roudné 1 171 (+ 523)
Boršov n. Vlt. 1 825 (+ 515)
Homole 1 445 (+ 474)
Adamov 796 (+ 263)
Vidov 558 (+ 236)
Dobrá Voda 2 602 (+ 227)
Borek 1458 (+ 205)
Včelná 1 727 (+ 195)
Pozn.: První údaj je počet obyvatel k lednu 2015, druhý nárůst od roku 2006.

Právě tato obec u Vltavy patří mezi pětici nejrychleji rostoucích a Zeman předpokládá, že to tak ještě několik let bude pokračovat. Na špičce žebříčku je s velkým náskokem Srubec, kde se počet obyvatel za zmíněné období takřka zdvojnásobil a hned na několika místech se dál staví a bude stavět na desítkách parcel.

Druhé jsou Litvínovice, třetí Roudné, pak zmíněný Boršov a pětku uzavírají Homole. Všude přibylo alespoň pět set lidí. V dalších sledovaných obcích byl nárůst často kolem dvou stovek. Takřka stoprocentní skok je pak také ve Vidově, kde žije už skoro šest set lidí.

„Na Srubci jsem se narodil, tehdy tu bylo pár desítek domů. Nárůst je opravdu veliký a odhadem je tady ještě tak 160 parcel, kde bude možné stavět. Takže si lze spočítat, kolik dalších obyvatel přibude,“ uvědomuje si Milan Malý, zastupitel a velitel dobrovolných hasičů.

Nové obyvatele se starousedlíci snaží začlenit, aby takzvaně zapustili kořeny, a tak pravidelně pořádají například plesy či akce pro rodiny s dětmi. Poslední měsíce však musí na Srubci řešit jeden palčivý problém. S větším počtem obyvatel a nástupem silných ročníků dětí nezbývá pro ty srubecké místo ve školách.

Doposud pomáhala například ZŠ Pohůrecká či Základní škola v Dobré Vodě, kde už ale mají plno. I proto zvažují na Srubci stavbu budovy pro první stupeň odhadem za 40 až 50 milionů korun.

„Řešíme to. Nejbližším úkolem by měla být příprava výběrového řízení na projektanta,“ upozornil zastupitel Malý. V obci před dvěma týdny rezignovala starostka Zuzana Vyhnálková, kterou nahradila Lenka Malá. Pro ni to bude jeden z hlavních úkolů. Kromě školy je však ve Srubci dostatečná občanská vybavenost, nechybí obchod s potravinami, restaurace, z Budějovic jezdí městská hromadná doprava.

Postupně budou srůstat

Podobné je to i ve většině dalších sledovaných obcí. Lépe jsou na tom většinou ty, které mají bohatší historii a v minulosti se těšily větší důležitosti. Je to třeba případ Dobré Vody či zmíněného Boršova, který těží i z turistiky, protože je místo cílem mnoha vodáků jedoucích po Vltavě. Oproti početnějšímu Srubci se tam tak uživí více restaurací a mají i školu. Co do počtu obyvatel už připomínají malá města, i když místní jsou ve velkém odkázaní na Budějovice, ať už kvůli práci, vzdělání, či lékařské péči, což je logický vývoj.

S tím, jak se Boršov zvětšuje. je stále více propojený také s nedalekou Včelnou, která se rovněž rozrůstá. Nová zástavba se dostane až k jižní hranici Budějovic a lze předpokládat, že jednou úplně splynou. Někde už to tak je a na dalších místech se to v následujících letech stane. Zástavbou je takto krajské město spojené třeba se Starými Hodějovicemi, s Dobrou Vodou, blíží se i Srubec. Na výpadovce na Prahu jsou si zase stále blíže Borek, Hrdějovice a Úsilné.

Hodně rychle se mění také oblast Homolí, Nových Homolí a Litvínovic, Mokrého a Šindlových Dvorů. „Očekáváme, že se budou Homole dále rozrůstat, respektive nejvíce Nové Homole, ale nějaké parcely jsou i v Černém Dubu,“ předpokládá tamní starostka Jaroslava Heřmánková. Děti odtud dojíždějí do budějovické ZŠ Nerudova, kterou mají jako spádovou. Podobně zařízené to mají s magistrátem i další obce.

Přesto, že počet obyvatel krajského města v posledních letech pouze klesal a nyní se pád trochu zastavil, dětí je naopak stále více, a tak od příštího školního roku znovu otevřou ZŠ Emy Destinnové na sídlišti Šumava, která by mohla být spádová právě pro žáky z okolních obcí.

„Počet tříd budeme postupně rozšiřovat až na konečnou kapacitu 450 míst,“ potvrdil náměstek primátora Martin Maršík. To by mohlo problém s nedostatkem míst vyřešit. Část rodičů se však bude i nadále snažit své děti posílat do škol, které mají při cestě do práce.

Jak dlouho se budou ještě přibližně dvě desítky obcí kolem Budějovic rozrůstat? Česko v tomto ohledu kopíruje trend, který už dříve potkal západoevropské země. Může to trvat ještě přibližně další dekádu. Minimálně do doby, než se vyčerpají možnosti současných územních plánů.

Oslovení starostové a zastupitelé se totiž shodují, že nehodlají plány měnit jen kvůli umožnění další zástavby, spíš ji chtějí zpomalit. Kdo však do některých míst vyrazí na procházku, zatím se přesvědčí spíše o opaku. Stavět se ovšem bude i v Budějovicích, třeba ve Čtyřech Dvorech nebo jižně od Rožnova.