Po hladině polozamrzlého Lipna se řítí s burácením zvláštní vozidlo. Má ploché dno a pohání je vrtule vzadu. Stejné „airboaty“ se prohání například po bažinách na Floridě. Bez brzdění míří přímo na břeh.
Divák se neubrání zděšení, že to musí skončit tvrdým nárazem a zraněním posádky. Stroj však bez jakéhokoli zaváhání hladce přejede z vody na souš. Vyjede na louku a chvílí jezdí po trávě. Na konci řidič udělá efektní „smyk“ a vypíná motor.
O víkendu si na Lipně zvláštní vozidlo testovali vodní záchranáři, hasiči i lidé z Povodí Vltavy. A na všechny udělalo dojem.
„Je to výborný prostředek pro záchranu z ledu. Díky tomu, že ho pohání tlačná vrtule, dá se s ním dostat do bažin a míst, kde je málo vody a překážky pod hladinou. Když do takového místa najedeme běžným člunem, tak mu urazíme vrtuli,“ chválil šéf vodních záchranářů v Českém Krumlově Milan Bukáček.
Hybridní vozidlo ASAR dokáže jezdit po vodě, ledu, souši, bahně. Takřka ve všem podmínkách. Stroj má výhody jako vznášedlo, ovládá se však mnohem jednodušeji. Vodní záchranáři používají na ledu pásovou čtyřkolku a také nordic brusle, které jsou podobné těm rychlobruslařským. Jsou ale odepínatelné. ASAR by pro zásahy na ledu byl ideální.
„V jižních Čechách máme nejvíc vodních ploch ze všech krajů. Ideální by bylo, kdybychom tu takový prostředek měli pro potřeby na Lipně a v případě povodní by se přesunul tam, kde by bylo třeba,“ řekl Bukáček.
Nákup takového stroje je v současné době mimo finanční možnosti vodních záchranářů. Stojí tři miliony korun. Chtějí si počkat na nějaký dotační titul a pořídit si menší model za poloviční cenu.
V ledové vodě síly rychle mizí
Led v počasí, které panuje v posledních dnech, je nejnebezpečnější. V sobotu byl silný ještě asi osm centimetrů, kvůli teplu byl ale hodně povolený. Když po něm člověk šel, bylo patrné, jak se houpe a vlní.
„Když mrzne ve dne i v noci, je led sourodý. Pak člověka v pohodě udrží i pět centimetrů. Pokud se střídá teplo a zima, může mít led deset centimetrů, ale kvůli narušení může být velmi nebezpečný,“ vysvětluje Bukáček.
Proboření do ledu patří k lipenskému folkloru. Lidé si tu zkracují cestu pěšky i autem přes zamrzlou přehradu a čas od času v ní někdo skončí. I bruslaři často riskují, když si neuvědomí, že tloušťka ledu je různá – tam, kde jsou proudy, je větší riziko prolomení.
Záchranáři jsou sice vybavení a vycvičení pomoci topícímu se člověku v ledové vodě, sami přiznávají, že ve většině případů si dotyčný musí umět pomoci sám. „Ve studené vodě síly rychle mizí. Jestli člověk přežije, záleží hlavně na jeho vůli. Řada lidí je po pěti minutách schopná se utopit,“ upozornil Bukáček.
Záchranáři radí, jak z vody ven
Vodní záchranáři na LipněSpolek dobrovolníků, kteří zde slouží na dobrovolnické bázi. Roční provoz záchranářské základny v Dolní Vltavici vyjde asi na dva miliony korun. Část platí kraj, sponzoři, většinu si ovšem vodní záchranáři musí vydělat vlastní činností – pořádají odborné kurzy, semináře, organizují team buildingy. V létě zajišťují záchranáři na Lipně 24hodinovou hlídkovou činnost, celoročně je tým připraven k zásahu v rámci integrovaného záchranného systému. |
I proto vodní záchranáři pořádají veřejná cvičení, kde lidem vysvětlují, jak se chovat při prolomení do ledu. Největší problém je z vody vylézt. Mokrý led je velmi kluzký. „Existují různé techniky. Základní je odvalení. Člověk dostane ven jednu nohu a bokem se odvalí. Druhá metoda se jmenuje lachtan podle specifického pohybu. To znamená houpavými přískoky se dostat co nejdál,“ popsal vodní záchranář Jaroslav Tůma.
„Běžkaři, co se propadnou do ledu, mohou použít bodce hůlek a vypíchat se ven. Kdo má u sebe nůž, může ho použít. Je to nebezpečnější, když zabodnete nůž do ledu, může se vám po něm svézt prokřehlá ruka a pořežete se,“ doplnil.
Tam, kde je situace nebezpečná i pro záchranáře, dá se využít vycvičený pes. Ten je lehčí a díky čtyřem nohám svou váhu lépe rozloží.
„Psovi ledová voda nevadí, bere to jako hru. Pokud máte nějakou kabelku, šálu, rukáv, nabídněte to psovi, on vás za to z vody vytáhne,“ řekla kynoložka Kateřina Sojková z Jihočeské kynologické brigády.
