"Pokud nebudete s kůrovcem podél státní hranice bojovat, zažalujeme vás," hrozili Rakušané, když počítali ve svých lesích škody způsobené kůrovcem. Češi ale splnili mezinárodní úmluvu a stovky stromů u hranice vykáceli. Lýkožrout tak rakouské lesy už neohrožuje.
"Oproti loňskému roku se počet napadených stromů snížil o 60 procent. S masivním napadením stromů už problém nemáme. Opatření na české straně očividně přispěla k poklesu počtu napadených stromů," chválil při schůzce českých a rakouských lesníků vedoucí lesník revíru Hochficht Reinhard Fischer.
Češi šíření kůrovce zastavili jednoduše - podél hranice vytvořili takzvaný pufrační pás, ve kterém káceli kůrovcem napadené stromy nebo nastojato loupali jejich kůru. Pás je široký až 500 metrů do vnitrozemí.
"V tomto pásu jsme pokáceli nebo oloupali 2 200 stromů, většinu - zhruba dva tisíce smrků - na Smrčině u Nové Pece. Nárazníkové pásmo se táhne od Zvonkové až k Plešnému jezeru," popsal vedoucí územního pracoviště správy parku ve Stožci na Prachaticku Roman Rosa.
Oloupání jednoho stromu stálo okolo dvou tisíc
Dřevorubci podél hranice káceli a loupali stromy od května až do těchto dnů. Loupání bylo velmi drahé - každý strom stál v průměru dva tisíce korun, a správa parku tak zaplatila za tuto metodu šetrnou k životnímu prostředí téměř tři miliony korun.
"V současné době se zcela podařilo vyřešit problém s kůrovcovou kalamitou v této lokalitě. Nyní tam není žádný kůrovcem napadený strom," řekl ředitel šumavské rezervace Jan Stráský.
Ten chce v boji proti broukovi, který se zavrtává pod kůru stromů, pokračovat i příští rok. "Jakmile sleze sníh, tak se dřevorubci pustí do práce," doplnil Stráský.
Rakušané: Češi odvedli precizní práci
Rakušané nyní slibují, že Česko za škody, které jim způsobil kůrovec v hospodářských lesích, žalovat nebudou.
"Češi odvedli precizní práci, pomohlo i počasí, které vývoj brouka zbrzdilo. Pufrační pásmo je zatím dostatečné, ale zároveň budeme situaci v dalších letech sledovat a případně přijdeme s dalšími požadavky," prohlásil ministerský rada Albert Knieling z rakouského ministerstva pro zemědělství, životní prostředí a vodní hospodářství.
Jedním z takových požadavků může být šířka pásma, ve kterém se s broukem bojuje.
O žalobách zatím neuvažuje ani klášter Schlägel, který je největším majitelem lesů u hranice. "Dříve jsme měli tisíce napadených stromů kůrovcem, teď jen desítky," komentoval správce lesů Johannes Wohlmacher.
