Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mniši ukázali Závišův kříž, hlídali ho těžkooděnci se samopaly

  16:00aktualizováno  16:00
Závišův kříž, národní kulturní památku srovnatelnou s českými korunovačními klenoty, už za pár týdnů uvidí lidé v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Bude hlavním lákadlem letošní Zemské výstavy, která začne 25. dubna.

Hejtman Jiří Zimola si prohlíží Závišův kříž. Relikviář je vysoký 70 centimetrů a klášteru ve Vyšším Brodě ho na konci 13. století daroval Záviš z Falkenštejna, aby se vykoupil ze svých hříchů. | foto: Petr Kubát, MF DNES

Jednu z nejcennějších památek svého druhu na světě hlídali během tiskové konference, při níž cisterciáčtí mniši kříž ukázali novinářům, čtyři plně ozbrojení těžkooděnci. Další hlídky byly v celém areálu kláštera.

Zemská výstava s podtitulem Dávné stopy - nové cesty opět propojí jižní Čechy a Horní Rakousko. Začíná 25. dubna. V těchto dnech finišují přípravy ve Vyšším Brodě, Českém Krumlově, Bad Leonfeldenu a Freistadtu. Slavnostní zahájení ve Vyšším Brodě je 2. května.

V polovině dubna přemístí mniši Závišův kříž za přísných bezpečnostních opatření do nové pancéřované klenotnice v Rožmberské oratoři. Výšlap do klimatizované místnosti v kostele Nanebevzetí Panny Marie povede po úzkém točitém schodišti.

Závišův kříž hlídali čtyři plně ozbrojení těžkooděnci. Další hlídky byly v

Závišův kříž hlídali čtyři plně ozbrojení těžkooděnci. Další hlídky byly v celém areálu kláštera ve Vyšším Brodě.

Relikviář vysoký 70 centimetrů daroval klášteru na konci 13. století Záviš z Falkenštejna, aby se vykoupil ze svých hříchů.

"S největší pravděpodobností vznikl ve 20. nebo 30. letech 13. století v Ostřihomi v Uherském království jako korunovační kříž krále Bély IV. Ten nechal do středu vsadit relikvii pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Podle průzkumů je tento kus cedrového dřeva starý dva tisíce let a měří na výšku dvacet centimetrů. Dále je v Závišově kříži více než 25 svátostí a ostatků," řekl Jiří Franc, kurátor vyšebrodské části Zemské výstavy.

Jen na čelní straně památky ze zlata je 51 drahokamů. Podle France je možná ještě vzácnější zadní část kříže. "Je na ní devět byzantských portrétů z 10. století," dodal Franc.

Zemská výstava potrvá do listopadu

Mniši vystavovali dvouramenný Závišův kříž v klášteře vždy o svátcích až do roku 1939. Po zestátnění byl součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta v Praze. Do Vyššího Brodu se vrátil v roce 1994, od té doby je v trezoru.

Zemská výstava nabídne až do listopadu ve čtyřech městech pohled do světa obchodu, pivovarnictví, šlechty, duchovních, lékařství i dopravy. Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě vystaví na tři dny také blok 80 modrých Merkurů, prvních známek na světě určených k vyplácení novinových zásilek. Alšova jihočeská galerie městu zase zapůjčí tři sochařská díla z takzvané Hitlerovy sbírky - Rozsévače, Afroditu a Veslaře.

V Českém Krumlově se po sto letech vrátí do života židovská synagoga, tamější regionální muzeum představí například zmenšeninu železničního tunelu Adria, který měl propojit České Budějovice s poloostrovem Istrie. Zůstalo však jen u plánů.

Rakouský Bad Leonfelden láká na cestu časem v historických domcích a výstavu o lékařství ve špitálu. Ve Freistadtu nasměřovali hlavní aktivity Zemské výstavy do pivovaru. Turisté si tam mimo jiné sami uvaří pivo.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.