Kostelník Václav Hovorka nikdy nezažil historickou budovu fary, která stojí v centru města přes silnici naproti kostelu, v tak dobré kondici jako dnes.
„Z dětství si ji pamatuju jako zchátralou budovu se zatékající střechou a plísní uvnitř. Pro pana faráře to bylo špatné bydlení,“ vzpomíná devětapadesátiletý Hovorka.
Asi před čtyřiceti lety se dalo dohromady několik aktivních plánských farníků okolo Hovorkova otce a položili tam novou střechu. Nebylo to jednoduché, nejdřív museli traktorem odvézt z obrovské půdy desítku vrchovatých valníků nepořádku. Na střechu pak tehdy padlo 20 tisíc tašek.
„Teď už byla zase střecha nevyhovující a fara dostala novou. Myslím, že současné využití je to nejlepší řešení, protože farář už tu dávno nebydlí a asi v budoucnu bydlet nebude. Ani farníci by se o to nemohli starat, ty finanční náklady by neunesli,“ říká plánský kostelník.
Myšlenka na využití vznikla v roce 2010
O využití chátrající kulturní památky, která dělala městu u hlavního tahu ostudu, začala jednat radnice s biskupstvím a farností před pěti lety.
„Na jaře 2010 vznikla myšlenka využít faru, na podzim téhož roku už jsme otvírali galerii v prvních dvou místnostech v přízemí. V roce 2011 jsme otevřeli zahradu a v roce 2013 začátek malého muzea, to je ta první místnost vpravo při vstupu do galerie,“ vysvětluje plánský starosta Jiří Šimánek.
Pak následovalo jednání s církví, která neměla pro obnovu fary peníze ani využití, ale nechtěla budovu městu prodat. Nakonec se s ní radnice domluvila na sedmnáctiletém pronájmu a podařilo se jí získat na rekonstrukci dotaci z evropských fondů. Přestavba si vyžádala devět milionů korun, z toho 6,5 milionu byla dotace.
„Výsledkem rekonstrukce je dílo, které bude sloužit plánským občanům, a rádi bychom se s ním chlubili i návštěvníkům, kteří k nám do Plané přijedou. Přívodem tepla do budovy jsme zajistili její celoroční fungování,“ zdůraznil Šimánek.
Uvidíte díla rodiny Šechtlů
V přízemí nového kulturního a společenského centra města jsou galerijní místnosti a prostory pro infocentrum, v patře má zázemí plánské muzeum a v podkroví vznikl multifunkční sál. Celá budova je bezbariérová, pohybově handicapovaní si mohou prohlédnout dobové dřevěné schody vedoucí do patra a podkroví z pohodlného schodolezu.
Při pátečním podvečerním slavnostním otevření fary je však nevyužil nikdo. Přitom až do podkroví klapalo o schody spousta obyčejných dřevěných i bytelných francouzských holí, protože tu slávu s pohoštěním a hudbou si nenechali ujít ani místní senioři.
V galerii a muzeu návštěvníci uvidí díla slavné táborské rodiny Šechtlů, která letos slaví 150. výročí udělení živnosti na fotografování. Proto se radnice domluvila s akademickou malířkou Marií Michaelou Šechtlovou, že přízemí zaplní výstavou jejích prací a muzeum zase fotografiemi jejího pradědečka, dědečka a matky.
Samotná uznávaná výtvarnice si libovala, že dělat výstavu v citlivě obnovených historických prostorách je pro ni radost.
„Na výstavě v patře tvoří jednu část snímky Plané, které si koupila radnice pro své muzeum. Ve druhé části jsou další fotografie z jižních Čech. Když můj pradědeček začínal, většina lidí fotografovala v ateliérech. Ale on začínal v Plzni a už tam fotil venku sochy. A když se nějaká fotografie v plenéru podařila, o tom tehdy psaly noviny, to byla obrovská událost. Z téhle první části tam máme fotografii Tábora a nejmladší fotky tu jsou asi 50 let staré. Jsou to tři fotky z helikoptéry od mé maminky,“ poodhalila Šechtlová.
