Z domů na okraji Týna nad Vltavou jsou chladicí věže nepřehlédnutelné. Snímek je focený z rozhledny Semenec vzdálené šest kilometrů od elektrárny. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Starostové chtějí zákon, jenž zajistí miliony za život u věží Temelína

  • 7
Obce kolem Jaderné elektrárny Temelín mají obavy, aby po zrušení tendru na dostavbu dvou bloků nepřišly o miliony od ČEZ. Starostové chystají sdružení a chtějí lobbovat u vlády.

Jaderná elektrárna nám nevadí, proti jejímu rozšíření nejsme a je škoda, že ČEZ zrušil tendr na dostavbu. MF DNES ve středu oslovila ve třech obcích v okolí Temelína 20 lidí a všichni mluvili podobně.

Důvod, proč rozsáhlý areál s obřími chladicími věžemi tak vychvalují, je prostý. Díky němu do rozpočtů obcí tečou miliony korun ročně, ČEZ pomáhá s investicemi a jen za obchvaty 11 obcí a opravy silnic, aby po nich mohl proudit v budoucnu materiál na dostavbu elektrárny, plánuje utratit přes dvě miliardy korun.

To vše podle rámcových dohod s krajem a obcemi, v nichž jsou tyto kompenzace domluvené. Teď se ale lidé z okolí obávají, aby energetický gigant z plánů mnohamilionových investic necouvl, když byl tendr zrušen.

Týn nad Vltavou dostává ročně do rozpočtu 10 milionů korun.

Obec Temelín se stejnojmennou jadernou elektrárnou v sousedství.

Zakládají proto sdružení obcí, které patří do havarijní zóny jaderné elektrárny, a chtějí, aby vláda přijala zákon, že elektrárna musí povinně kompenzovat to, že vedle nich stojí. V podstatě chtějí jistotu, že o miliony nepřijdou.

Týn nad Vltavou dostává ročně do rozpočtu 10 milionů korun. Nyní ČEZ vybudoval výjezd z hlineckého sídliště a parkoviště mezi domy, které byly v 80. letech stavěny jako jedna velká ubytovna pro zaměstnance elektrárny. K tomu za osm milionů korun staví ve městě na silnici z Budějovic do Tábora kruhovou křižovatku.

Podobně je na tom Temelín. I jemu plyne do rozpočtu ročně 10 milionů, které jsou výrazným přilepšením. Celkem totiž obec hospodaří s ročním rozpočtem 50 milionů.

Ve sdružení je více než 20 obcí

Právě Temelín - nejbližší obec u elektrárny - teď nejhlasitěji volá po jasném zákonu. Jeho starosta Petr Macháček je přesvědčen, že ČEZ se bude snažit smlouvy s obcemi i krajem vypovědět.

"Kdybychom o peníze přišli, byla by to veliká rána. Postavili jsme za ně už čističku, zasíťovali jsme 37 pozemků pro stavbu nových rodinných domů pro lidi, kteří počítali, že budou na jaderce pracovat," vyjmenovává temelínský starosta.

Sdružení zakládá Macháček spolu s více než 20 obcemi v pětikilometrové i třináctikilometrové havarijní zóně okolo Temelína. "Chceme jednat o jiné možnosti přímé podpory ze státního rozpočtu, podobně jako to má například Francie. Už několikrát se takový zákon připravoval, ale nikdy nebyl schválen," vysvětluje starosta Týna nad Vltavou Milan Šnorek.

Obce okolo Temelína se nejvíce těšily na obchvaty, na které z vlastního rozpočtu peníze nemají. Například nové silnice okolo vesnic Žimutice a Bečice měly vyjít dohromady na sto milionů korun.

"Teď máme obavu, že obchvat nebude, přitom jsme věřili, že ho ČEZ postaví. Obec si to z desetimilionového ročního rozpočtu může dovolit jen těžko," říká starosta Žimutic Zdeněk Šálený.

Lidé, kteří přímo v blízkosti elektrárny bydlí, dnes už také nelamentují, že mají věže "za humny".

"Člověk si zvykl. Protestovali jsme, když se to stavělo, teď už to stejně nemá smysl, a pokud by alespoň do obce šlo více peněz, tak mi dostavba nevadí. Kromě toho spousta lidí na Temelíně pracuje nebo si slibuje, že by díky dostavbě dostali práci," komentoval jeden z obyvatel Záluží u Temelína, který má elektrárenské věže na dohled.

Mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták už před týdnem řekl, že nyní společnost čeká jednání s krajem právě o rámcových smlouvách. Jak dopadne, je zatím podle něj předčasné odhadovat.