Dnes by písecká Žižkova kasárna mohla sloužit jako muzeum druhé světové války pod širým nebem. Po osmi letech, co odsud odešel poslední voják české armády, připomínají zdevastované budovy Berlín nebo Drážďany v roce 1945.
A to tam už dávno měly být obchody a bytové domy. Jenže zahraniční investor nesplnil nic z toho, co slíbil.
Město se nyní musí s Izraelci dohodnout na vzájemném vypořádání. Rozhodli o tom zastupitelé.
"Pan Wieder, který je jednatelem izraelské společnosti, deklaroval, že lokalitu jen tak opustit nehodlá, že se bude svých nároků soudně domáhat. To by znamenalo několik let čekání, než do kasáren přijde nějaká investice, a jejich stav se bude zhoršovat," podotkl písecký starosta Ondřej Veselý (ČSSD).
Soudní spor by znamenal zmrazení veškerých možností v rozsáhlém prostoru nedaleko centra. Kasárna jsou přitom velkým favoritem pro nový písecký akvapark.
Areál Žižkových kasáren v Písku stojí u hlavního tahu na Prahu.
Podoba části Žižkových kasáren v Písku, jak ji navrhli architekti z kanceláře Lost Arch.
Tak nyní vypadá část Žižkových kasáren v Písku.
Místostarosta Josef Knot, který má jednání s investorem na starosti, odhaduje, že případný soudní spor by znamenal ztrátu tří až osmi let. A pravděpodobně i nutnost zaplatit několik milionů korun.
"Proto preferuji mimosoudní dohodu. Pan Wieder na začátku hovořil o sto milionech, nyní jsme se dostali pod patnáct," vysvětlil místostarosta Knot (TOP 09) s tím, že součástí dohody by byla nová smlouva, ve které by se Izraelci zavázali v určitém termínu srovnat ruiny v jižní části se zemí.
Izraelci, kteří vlastní jižní polovinu kasáren, si dělají nárok i na severní část. Tu měli koupit za zlomek skutečné ceny. Smlouva mezi městem je nevýhodná. Ačkoli se investor zavázal, že do několika let postaví byty a velké obchodní centrum, nestalo se vůbec nic. A radnice nemá žádné páky, jak ho k tomu donutit. Místo toho se z budov postupně staly totální ruiny, které ještě "sběrači kovů" rozkrádají.
Grégr chce z budovy velitelství udělat sanatorium
Jedinou částí kasáren, která "žije", je Technologický park. Staví ho písecký developer Jaromír Grégr. Projekt za půl miliardy korun se už blíží kolaudaci. Podle architektonické studie, kterou si nechal Grégr opatřit, by se mohla polovina kasáren proměnit v moderní čtvrť s bazénem, sportovní halou, kinem, kavárnami. To bude možné až v okamžiku, kdy budou majetkové spory finálně dořešené.
Zastupitelé ve čtvrtek zároveň schválili záměr prodat budovu velitelství v kasárnách. Tu chtěla získat společnost Jaromíra Grégra pro projekt sanatoria za pět milionů korun.
"Čtyři roky provozujeme psychiatrickou léčebnu U Honzíčka, kterou jsme zachránili. Naši činnost bychom chtěli dále rozvíjet," vysvětlil zastupitelům Grégr s tím, že do zdevastované budovy má v plánu investovat 60 až 80 milionů korun.
Většině zastupitelů se ovšem zdála příliš nízká vyvolávací cena pět milionů korun, kterou Grégr navrhl. Nakonec prošlo deset, objevil se i návrh na patnáct.
"Je to neúcta k investorovi. Máme ruinu, která má zápornou hodnotu. Nemáme záměr, co s ní dělat, ani peníze na opravu. A když někdo nabídne, že ji od nás koupí a do prospěšného projektu vloží desítky milionů, klademe si nesmyslné podmínky," zlobil se místostarosta Knot. Město se už dříve snažilo budovu velitelství prodat. Neobjevil se jediný zájemce.
Paradoxní je, že zastupitelé, kteří v minulém období schválili prodej části areálu kasáren Izraelcům za jednu desetinu odhadní ceny, měli nyní problém jednu budovu prodat za dvojnásobné procento odhadu.
