U cedulí zakazujících vstup do Luzenského údolí v pondělí kroutila hlavou řada turistů.
"Nechápu jak zvůle občanského sdružení, které nemá téměř žádné členy, může obrátit celou Šumavu naruby a všem ostatním zkazit celou sezonu," uvedl Jan Fučík, turista ze Strakonic.
Vývoj sporu o Modrý sloupListopad 2011: MF DNES získává dokument, který ukazuje, že v okolí Modrého sloupu žije několik tetřevů. Většina se vyskytuje u turistických tras. Rezervace plánuje otevření hraničního přechodu. Duben 2012: Vedení šumavského národního parku a německého Národního parku Bavorský les zkoumá výskyt ohrožených tetřevů hlušců podél česko-bavorské hranice. Výsledky pak mají sloužit jako opora pro otevření trasy Luzenským údolím. Populace kriticky ohrožených ptáků žijící na Šumavě je jedinou životaschopnou v Česku. Červen 2013: Vedení rezervace oznamuje, že otevře stezku na bývalý hraniční přechod Modrý sloup. Ta je uzavřena od roku 1948. 1. července 2013: Klub českých turistů značí trasu Luzenským údolím. 9. července: Krajský soud v Budějovicích rozhodl o žalobě ekologických aktivistů, že turisté budou rušit tetřevy. Vstup lidem na cestu tak zakázal. |
Jedním z těch, kdo se vydal po asfaltové stezce z Modravy na Březník, byl 65letý Jan Vymětal z Prahy. Dlouhé roky se těšil, jak si projde bývalou pašeráckou stezku na českobavorskou hranici.
"Já už se toho nedočkám. Chtěl jsem si cestu projít s vnukem. Na druhou stranu chápu, že i tetřev, pokud zde skutečně žije, má svá práva. Je otázkou, čí práva jsou větší," komentoval Vymětal.
K závoře dorazil i Eduard Lískovec za Sušice. Přišel zahrát svůj protestsong, kterým chtěl podpořit průchod Luzenského údolí směrem k Modrému sloupu.
"Celý život se těším do Luzenského údolí. Lidé tetřevovi nevadí. To ví na Šumavě každé malé dítě," říkal Lískovec a zahrál na kytaru svou píseň Setkání s tetřevem z Modrého sloupu.
"Říkám mu kámo to nemůžem, totiž během celýho roku, šustěním kalhot a hovorem, rušili bychom vás v toku. Výhružně pera rozvinul. Co je to za blbý kecy?! Vždyť už od dob Karla čtvrtýho, žili tu mí i tví předci," zní jedna sloka písně.
I přes drobné hádky se strážci parku nedošlo zatím na Březníku k žádným konfliktům.
"Turisté byli ukáznění, i když často reptali a nadávali. Někteří se otočili a šli zpátky. Náhradní trasou na Modrý sloup - úbočím Špičníku se nevydali," uvedl Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava.
Cesta na Modrý sloup je od roku 1948 veřejnosti nepřístupná. Několikrát na ni ministerstvo životního prostředí pustilo jednotlivé výpravy s průvodcem.
Když letos správa parku otevření cesty připravovala, přišla žaloba Dagmar Kjučukové z Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické. Aktivistům vadí, že lidé naruší místa, kde hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec.
Soud dal námitkám za pravdu a řekl, že správa parku musí předložit silnější argumenty, že lidé nebudou populaci ptáků rušit.
Na Modrý sloup se tak nyní dá jít pouze od závory pod Březnickou hájenkou směrem doprava na Pytlácký roh a dále pak úbočím Špičníku ke státní hranici a po hraničním chodníku až na bývalý přechod. Případně pak z Bavorska, kde neplatí žádné omezení.
