Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zveřejňování smluv nás připraví o miliardu v tržbě, varuje šéf Budvaru

  17:59aktualizováno  17:59
Od 1. července má pro stát, kraje, obce a státní firmy začít platit povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun. Týká se to i pivovaru Budějovický Budvar. Národnímu podniku to může podle ředitele Jiřího Bočka přinést obrovské problémy a ztrátu až miliardy korun v tržbách.

Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček pivovaru šéfuje od roku 1991. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Zákon o centrálním registru smluv má platit od 1. července. Do té doby národní podnik bude doufat, že ještě dojde k novelizaci, která by Budvar ze seznamu takzvaných povinných subjektů vyřadila.

„Téměř každá naše smlouva je nad stanovenou hranicí 50 tisíc korun. Jsou to tisíce smluv. Pro veřejnost je to stejně naprosto bez smyslu. Především by se tam koukala konkurence,“ poukazuje ředitel pivovaru Jiří Boček.

Upozorňuje, že by to mělo na Budějovický Budvar pouze negativní dopady. „A to i v oblasti soudních sporů se společností Anheuser-Busch,“ míní Boček.

Proč by mělo mít na Budějovický Budvar zveřejnění smluv tak tvrdé dopady?
Budvar uzavírá smlouvy se zahraničními partnery. V našem odvětví je naprosto běžné, že jsou ustanovení o ochraně obchodních informací. V každé smlouvě se zahraničním partnerem, a těch máme opravdu hodně, protože vyvážíme pivo do 70 států světa, je ustanovení, že informace obě strany musí chránit a mohou je předkládat pouze auditorům, nebo soudu.

Budějovický Budvar n. p.

Pivovar byl založen roku 1895 jako Český akciový pivovar. Do konce roku 1896 činil výstav 51 tisíc hektolitrů piva. Dnes se výstav pohybuje okolo 1,5 milionu hektolitrů a pivovar láme jeden rekord za druhým. Pivo vyváží do 70 zemí světa, kam putuje více než polovina produkce. Budvaru se velmi daří na trzích, jako je Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko. Od roku 1907 trvají spory s americkou společností Anheuser-Busch. Český pivovar zvítězil v 70 procentech případů. V současné době zbývá k dořešení deset soudních sporů a 40 správních řízení. Národní podnik zaměstnává okolo 650 lidí. Loňské tržby dosáhly 2,3 miliardy korun.

Co by se stalo v případě, kdybyste je zveřejnili?
Pokud to ustanovení porušíme, vystavujeme se jednoznačně riziku sankce. Navíc se smlouvy neuzavírají podle českého práva, ale třeba švýcarského. Může se stát, že uzavřeme smlouvu, my ji zveřejníme, druhá strana se bude cítit poškozena, zažaluje nás na náhradu škody. A bude se to rozhodovat podle švýcarského práva. A teď se dostáváme do schizofrenní situace. Podle zákonů se statutární orgán musí chovat jako řádný hospodář a ochraňovat firmu před škodami. A zároveň nám jiný zákon ukládá to, abychom firmu vystavovali poškození.

Máte nějaké ohlasy od obchodních partnerů, jak se k problematice staví?
Žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy. My tím logicky odhalujeme obchodní strategii druhé strany. A to je velmi cenné know-how. Platí to i naopak. Naši odběratelé budou moci přijít a říct: Vy prodáváte tomuhle za devět a mně za deset. Já to chci taky za devět.

Takže to bude mít přímý vliv na hospodářské výsledky podniku?
Jednoznačně. Ze střednědobého horizontu odhaduji, že by tržby klesly o 30 až 40 procent. A pochopitelně i ztrátu zisku. Z hlediska dlouhodobého je to totální ztráta konkurenceschopnosti firmy a postupné chřadnutí podniku se všemi negativními důsledky.

Myslíte tím i zaměstnanost?
Samozřejmě, pokud klesnou prodeje, nebude jiná možnost.

Zmínil jste i o dopady na soudní spory s Anheuser-Busch. Co přesně jste měl na mysli?
Doposud k soudu přicházela obrovská společnost v brnění a my - sice malí, ale oblečení. V okamžiku, kdy bude zákon v platnosti, tam přijdeme malí a svlečení. V odvětví rychloobrátkového zboží je velká poptávka po smlouvách konkurence. Protože vidět, jak je smlouva postavená, jak to na sebe navazuje, to je sakra zajímavé čtení. A dá se toho využít.

Zastánci zákona tvrdí, že se důvěrné informace ve smlouvě zveřejňovat nemusí. Proč by vás to pak mělo poškodit?
Ano, my můžeme vyškrtat obchodní tajemství. Ale to je zákonem vymezeno jako podmnožina důvěrných obchodních informací. Jednoduše řečeno, nemůžeme vyškrtat vše, co bychom potřebovali. Od základu je ovšem nelogické, abychom smlouvy zveřejňovali. Nejsme veřejná instituce, nemáme za úkol zajišťovat veřejně prospěšné činnosti a nehospodaříme s veřejnými prostředky. Naopak jsme přispěvateli. Za minulý rok jsme státu odvedli 800 milionů korun, letos to bude 500 milionů. Na svůj provoz i rozvoj si vyděláváme vlastní činností. Nikdy jsme nečerpali podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací. Druhou věcí je, že z hlediska kontroly to nemá absolutně žádný význam.

Jak to?
Český stát má v současné době něco přes 23 právních předpisů, jak nás může kontrolovat. Navíc se to navyšuje tím, že se projednává novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tedy, že státem vlastněné firmy budou procházet kontrolou NKÚ. Je tu i zákon o svobodném přístupu k informacím, který může využít každý. My jsme podnikatelský subjekt, který se tím, že bude akceptovat zákon o registru smluv, dostává do nevýhodného postavení. Což je proti ústavě. Ta zaručuje svobodu podnikání, kterou ovšem registr smluv v našem případě omezuje.

Pokud by tedy nedošlo k novelizaci zákona, budete se bránit u Ústavního soudu?
O této variantě zatím neuvažujeme. Jedna věc je právní možnost, druhá pak otázka, jak to celé může dlouho trvat. Ústavní stížnost není nic jednoduchého. Ale je pravda, že z hlediska ústavy nás tento zákon jednoznačně znevýhodňuje.

Snažili jste se nějak své argumenty prezentovat poslancům, senátorům či vládě?
Ano, naše argumenty prezentujeme tři roky, od chvíle, kdy se o zákonu začalo mluvit. A to prostřednictvím našeho zakladatele, ministerstva zemědělství, obraceli jsme se na předsedy politických stran a předsedy poslaneckých klubů. Naše stanoviska jsme obhajovali také ve výborech v Senátu.

Nakonec jste ale neuspěli.
Ovšem i ve sněmovně se už začíná diskutovat o tom, že by měla být novela zákona, a v rámci toho by se mělo jednat, zda Budvar bude zahrnutý mezi povinné subjekty, nebo ne. Doufáme, že bude politická ochota zákon novelizovat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

U Sudoměřic přejel motorkář do protisměru, kde se čelně srazil s osobním autem....
Na Táborsku bourali dva motorkáři. Oba zraněním podlehli v nemocnici

Ke dvěma vážným dopravním nehodám s účastí motorkářů vyjížděli v neděli záchranáři a policisté na Táborsku. První se stala u Sudoměřic, druhá u Horusic. Oba...  celý článek

Firma FCC rozmístí po Českých Budějovicích deset kontejnerů na plast s většími...
Budějovice řeší černé skládky. Otestují kontejnery s většími otvory

Na sídlištích v Českých Budějovicích přibývají černé skládky. Za jejich odstraňování město ročně zaplatí 1,5 milionu korun. Problémem je i nepořádek kolem...  celý článek

Potraviny (ilustrační foto)
Do Rakouska jezdíme pro potraviny kvůli vyšší kvalitě, tvrdí Jihočeši

V Rakousku zatím lidé nepociťují, že by Jihočeši více jezdili za místním zbožím. Velká část z nich je totiž na nakupování u sousedů zvyklá. MF DNES zjišťovala,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.