A já se divím, že není k sehnání zelená formela.

Nějak nechápu, proč by skoro slepý mravenec, který se v podstatě neřídí zrakem, měl nějak útočit na kus plastelíny.

Otázka je, nač a proč vlastně útočil? Zda na housenku, na kus plastelíny s divným smradem, na překážku v cestě nebo na něco úplně jiného. Za co ten předmět považoval a proč na něj zaútočil, místo aby jej netečně přelezl. To je taky velmi zajímavá otázka.

To muselo dát strašný práce a přitom taková blbost ;-)

To není blbost. My máme vcelku dobře popsané rostlinné a živočišné druhy, včetně hmyzu, ale víme strašně málo o tom, jak vlastně ta příroda funguje, jaké jsou mezi tím vším vzájemné vztahy a souvislosti. Tenhle projekt zní dost naivně, ale jak jinak zjistit, kdo se vlastně všechno takovými housenkami živí? A kde nastane problém, pokud housenky zmizí, nebo třeba naopak přemnoží. To může být velmi překvapivé a taky velmi důležité, s přesahem do řady dalších oborů, jako je třeba zemědělství a lesnictví...

Konečně něco čemu Konvička rozumí.

Víte, že v řadě oblastí se lidská populace chová dost podobně, jako jiné organismy? Třeba v strategii přežití, některé druhy si zvolily jednoduchou strategii založenou na parazitismu, třeba blechy, jiné si naopak vytvořily velmi komplikovaný systém kolektivního života, budování upraveného prostředí a jiných "podpůrných" systémů, které populaci zajišťují vcelku úspěšné přežívání, třeba termiti. Myslíte, že je náhoda, že podobné prvky lze vysledovat i v lidských populacích? Neřídí se to náhodou velmi podobnými, tedy obecnými, zásadami a principy?