Je potřeba pochopit, že pokud bude tepleji, nebude možné nadále mít smrky v nadmořských výškách jako dosud. Celé se to posune o dalších 200 metrů výš. A bude-li sucho, smrky to nezvládnou vůbec a místo toho tam začnou růst jiné stromy. Kůrovec není příčina, ale důsledek, je to přírodní kosa, která má smrk z těch nevhodných poloh vymýtit.

Kdo z vás odborníků je vystudovaný lesník nebo má svůj les?Troufám si tvrdit že nikdo.Ale všichni tady kecáte.Je to to samé jako když padesátiletý afričan,který nikdy nevytáhl paty z vesnice,chce radit eskymákům ,jak mají přežít padesáti stupňové mrazy.

Vystudovaný lesník je příliš jednostranné zaměření. V tomhle případě bys ch se spíše obrátil na Botanický ústav ČSAV. Někteří z nich jezdí napříplad na Šumavu desítky let a tráví tam měsíce zkoumáním ekosystémů Někteří i v době svojí dovolené. Lesníci vidí často jenom ekonomickou stránku věci. I když pravda, znám jednoho vystudovaného ekologa, a ten říká, že na kůrovec je nejlepší lesní kombajn.

Jako po všech fanatických ideologiích zůstane i po této nastupující zelené jen zmar a zkáza. A pro lidi v ní žijící rostoucí netolerance, zákazy, omezení, regulace a na konci zelenými vysněná totalita.

Jednou u nás byli spolužáci syna z vysoké při debatě na téma kůrovc tvrdili, že si příroda poradí a vždy tu kůrovec byl. Nyní, když je kalamita, odvezli napadené stromy ze Šumavy na Jihlavsko, kde má Babiš obrovskou pilu. Z napadeného dřeva vylítali broučci do okolí a Jihlavsko je holé. Příroda si poradila po svém..........

Jeden lesník mi říkal, že do 10 let nebude vzrostlý smrk.

Meli pravdu. Jednodruhovy smrkovy les je v prirode spatny ekosystem, tak ho priroda likviduje a kdyby ji dal clovek moznost, casem by jej nahradila nejakym odolnejsim lesnim ekosystemem....

A protoze clovek potrebuje pestovat stromy na drevo, nezbude mu nez s prirodou nejak vyjit, protoze silnejsi nez priroda porad jeste neni.

Ať kůrovce naučí jíst maso a bude po problému.

Dovolím se mudrlantům, co kritizují skladbu současných hospodářských lesů připomenout, že tato skladba - často smrkové či borové monokultury je výsledkem začátků průmyslového rozvoje našich krajin, a skladba je dána naší potřebou mít levné, přiměřeně kvalitní dřevo pro naši potřebu.

Dnes, když už prakticky dřevo na výdřevy hlubinných dolů nepotřebujeme, tak se bijeme v prsa, jak vše bylo špatně uděláno.

Ano - mnoho generací lesníků monokultury kritizuje možná i staletí, ale jejich připomínky jsme my spotřební občané nechtěli slyšet.

Pozitivní je, že pokud se kůrovcová kalamita během příštího roku zejména vlivem počasí nezastaví, tak po desítky let nám bude scházet dřevo na stavby apod., a i obyčejné smrkové prkno bude drahou vzácností (pokud nebudeme dovážet z rozvojových zemí, kde plundrují pralesy).

Ono to bylo trochu složitější. Výsadby smrkových monokultur za Josefa II. (do doby Marie Terezie se kácelo, ale prakticky nevysazovalo) měly být podle tehdejších plánů dočasné řešení krize. Josef II. po vykácení posledních přirozených lesů dokonce dočasně zakázal pohřbívání v dřevěných rakvích. Proto se hledalo rychlé řešení, kterým byl smrk. Jenže další generace lesníků už les nevrátila do původního stavu, ale pokračovala ve smrkových monokulturách.

Problém nejsou ani tak smrkové monokultury, ty existují i přirozeně, ale smrkové monokultury na stanovištích, kde není dostatek pro strom dostupné vody. Borové monokultury jsou poměrně přirozené, na těch není nic špatného. Problém je, že prosperují pouze na chudých půdách a těch v důsledku eutrofizace atmosférickou depozicí (oxidy dusíku) rapidně ubývá. To bude časem ještě zásadnější problém. Zatímco smrk lze za hypotetického zlepšení situace vrátit zpět, stanoviště, které má z hlediska stanovištních nároků borovice zničenou půdu, je pro borovici ztracené. Překvapuje mě, že to nikdo neřeší. Až budou bory odumírat plošně, bude už dost pozdě.

Kůrovec je v Boubínském pralese pořád a ten Boubín je pořád hezký s mnoha prastarými stromy.

Že schnou miliony smrků je špatně ale že dokonce uschne chůdovitý smrk je teprve tragedie

Polovině diskutujících jaksi nedochází, že život každého stromu je konečný a i v pralese skončí buďto tím, že ho sežere dřevokazná houba, nebo kůrovec. Další možnosti prakticky nejsou, Boubínský prales je uzavřené údolí, takže k rozsáhlým polomům nebo vývratům tam u vitálních stromů moc nedochází.

No a v první řadě by si tato část diskutujících měla uvědomit, že kdyby ten strom byl v péči lesníků, po které tak volají, tak už by byl 200 let pokácený (mýtního věku dosáhl někdy po roce 1800) a dnes by se tu o něm vůbec nepsalo.

Nejdřív si zjistěte, kdo začal s ochranou tohoto území...

Bursík může jásat- jeho přítel kůrovec vítězí..

Kdyby hloupost nadnasela, tak letate jako holubicka.