Takový je závěr dnešního jednání ministra kultury se zástupci Českého Krumlova, Jihočeského divadla a památkářů. Stará točna, která vadí zástupcům výboru UNESCO přitom musí podle dohody zmizet do roku 2016. Česko by jí tedy stihlo splnit.
"Nařízení UNESCO jsou jedna věc, navíc životnost současného otáčivého hlediště je omezená, takže by se celý problém stejně musel řešit. Klíčové teď je divadlo v zámecké zahradě zachovat," řekl ministr Václav Riedlbauch.
Nové divadelní hlediště má být součástí obnoveného projektu Národního centra experimentálního divadla, který by propojil divadelní historii i současné moderní směry. "Půjde i o to vytvořit tvůrčí dílnu pro mladé herce, scénografy a režiséry, protože hrát venku je úplně něco jiného," vysvětlil Riedlbauch.
Podle něj točna, ať už jakákoli, rozhodně zůstane v zámecké zahradě. To ale neznamená, že by se nemohla o několik desítek metrů posunout. Herci by tak mohli využít například okolí jezírka v zadní části parku, kde se divadlo kdysi hrálo.
Konečná není ani varianta technického řešení hlediště. To by mohlo být například zapuštěné do země nebo by se jeho konstrukce po představení lehce rozmontovala.
O nové podobě točny se bude jednat
Důležité je, aby jeho nová podoba výboru UNESCO nevadila. "O tom budeme v říjnu jednat s představiteli památkové obce z celého světa. Chceme je do Krumlova vzít a celý projekt jim představit," dodal ministr.
Jiří Šesták, ředitel Jihočeského divadla, které před krumlovskou točnou v létě hraje, by v zámecké zahradě rád viděl takzvaný polydimenzionální divadelní prostor, který pro Krumlov v roce 1969 navrhl architekt Joan Brehms.
"To by z tohoto místa udělalo skutečně světový unikát. Jsem spokojený i s příslibem, že můžeme počítat s dalšími sezonami na točně. To nám usnadní jednání s umělci," řekl Šesták. Podobně se vyjádřil i krumlovský starosta Luboš Jedlička.
Peníze na nové hlediště a celý projekt experimentálního divadla chce ministerstvo kultury získat z evropských fondů, které se zaměřují na oživování památek. Náklady by se pohybovaly mezi stem až pěti sty miliony korun.
"Přesné rozpočty jednotlivých variant zatím neznáme, ale výhodou je, že spoluúčast státu by byla jen 15 procent. V případě projektu za 500 milionů by to tedy bylo jen 75 milionů. Jen samotná stavba nové točny by přitom stála víc," řekl Riedlbauch.
