"Vytíráme pstruha obecného formu potoční, kterého máme od loňského roku geneticky uznaného, že jde o původní ryby ze Šumavy," říká vedoucí líhně Josef Šperl a bere do ruky zhruba třiceticentimetrové ryby a tlakem prstů po břiše od hlavy k ocasu z nich vymačkává jikry.
Půlroční násada sivena.
Ryby vytírají na líhni vždy od poloviny října do poloviny listopadu. Inkubace ale trvá až do přelomu března a dubna, kdy se líhne plůdek.
Do té doby jsou jikry velmi náchylné na otřesy i třeba ultrafialové záření, takže se nesmí fotit se zapnutým bleskem a musí být v malých nerezových vaničkách v naprosto čisté vodě přikryté polystyrenem, aby na ně nedopadal sluneční svit. "V přírodě proto ryby jikry zahrabávají do písku," dodává Šperl.
Samotné dospělé ryby má správa parku ve dvou nádržích - Horní Polka a Tokaniště. To jednou za rok sloví a musí vytřídit ryby jikernačky, které mají jikry a mlíčňáky, které mají mlíčí potřebné k oplození. V líhni najednou mohou mít až 250 tisíc jiker.
Půlroční násada pstruha duhového.
Jikry pstruha potočního.
Na začátku dubna pak jdou plůdek vysadit do přirozených potoků a přítoků řek. "Máme čtyři revíry - přítoky Studené Vltavy, Řasnice, Teplé Vltavy a Křemelné. Když plůdek dospěje, plave s vodou do řek a na výtěr pak jde zase plave proti proudu. Jako v přírodě," doplňuje Šperl a bere do ruky už padesátého pstruha.
Úspěšnost umělého vytírání v líhni v Borových Ladech je obrovská: zhruba devadesát procent. "V přírodě je to obráceně, tam je devadesát procent ztrát," dodává Šperl a spolu s kolegy odnáší v zelené plastové vaničce vytřené ryby zpět do rybníčků.
Původní šumavské pstruhy vrací ale i do sousedních rybářských revírů - do Teplé Vltavy u Lenory a Volar nebo do Otavy u Sušice. Chovat původní šumavské pruhy je důležité kvůli jejich odolnosti: jsou zvyklí na složení i kyselost vody. Ročně takto vysadí zhruba 120 tisíc ryb.
