Co to, že jste odešla do Plzně?
Už před letními prázdninami jsem v Písku řekla, že na devadesát procent tu nebudu. Přítel je z Plzně a dohodli jsme se, že se tam budu postupně přesouvat.
Už tam hrajete za místní klub.
Během prázdnin jsem se tam domluvila, jestli bych tam mohla trénovat a eventuálně i hrát. Měla jsem to složitější s prací, protože tu jsem měla ještě v Písku a v Plzni jsem žádnou nenašla.
Jaké jste našla řešení?
Od září jsem do Plzně dvakrát týdně dojížděla. Bylo to trošku náročnější, ale s házenou se to skloubit dalo. Sice je to málo, ale stihla jsem jeden trénink týdně. Ale trenér mi vyšel vstříc a myslím si, že je to super.
Není vám přece jen líto, že nehrajete za Písek?
Když se jdu v Písku podívat na zápas, tak se mi trochu stýská. Ale už jsem neměla tak velké ambice na to, abych v Písku ještě dál hrála. Abych byla dál v té vrcholové úrovni.
Kdy jste byla na utkání?
Šla jsem se poprvé v sezoně podívat na Slavii. Jinak to nestihnu, ale sleduji výsledky na internetu. Přeju holkám, aby vyhrávaly.
Už to vypadalo, že vás v Písku nechtějí. Hrají tu hodně hráčky odjinud, hlavně z Prahy.
To určitě ne. Jak jsem říkala, řešili jsme to v Písku s vedením před sezonou a věděla jsem, že tu spíš nebudu. Mám v píseckém klubu stále podepsané hostování, takže mě tam v případě potřeby mohou stále kontaktovat.
Takže za Písek hrát můžete?
Můžu hrát za Písek na hostování. Jinak jsem už hráčkou Plzně.
V Písku jste byla úspěšná. Často jste byla v základní sestavě, dávala jste góly. Proč tedy Plzeň?
Už jsem za Plzeň tři roky hrála, když jsem tam byla na pedagogické fakultě. Šest mých bývalých spoluhráček z tehdejšího týmu se mnou hraje i teď. Přijaly mě dobře a nemám s tím problém. Parta je skvělá, hraje se mi tam dobře a dávám více gólů. To mě baví.
Ano, to je vidět i ve statistikách, kde jste druhou nejlepší střelkyní Plzně.
Mám průměr pět gólů na zápas a to je na křídlo docela dobrá bilance. Nejvíce branek za utkání jsem dala osm. Povedlo se mi to dvakrát. Pan trenér Robert Míček mi navíc dává prostor vyniknout i při střelbě sedmiček.
Aby ne. Vždyť vy musíte být jednou z opor týmu.
O výsledek a o hru se musejí podělit všechny hráčky. Ale tu možnost mám a hraju. Takže jsem vděčná, že nemusím sedět na lavičce a můžu hrát.
Až seženete v Plzni učitelské místo, tak tam půjdete nadobro?
Teď to je v mém případě trochu jinak. Přes zimu si dám na chvilku od házené pauzu. Budu do dubna učit lyžování v Rakousku, kam se nyní chystám. A pak doufám, že v Plzni nějakou práci seženu. Mám to trochu složitější.
Vyučování v Písku jste ukončila?
Měla jsem dohodu, že budu učit do Vánoc. Školu v Písku opouštím. Děti pláčou.
To přijde líto a svádí to k pláči, když to říkáte. Měla jste svoji třídu? A co vlastně učíte?
Letos ne. Měla jsem třídnictví čtyři roky. Učím pátým rokem děti od třetí do deváté třídy angličtinu a tělocvik.
Které děti tedy pláčou?
Ty malé. Velké jsou možná rády, že už jdu pryč.
Jak to? A není vám smutno?
To je nadsázka. Za ty roky jsem si na ně taky zvykla a budou mi taky chybět.
Mezi interligou a první ligou je asi veliký rozdíl. Velká mezera.
Určitě. Nastoupila jsem proti Písku za Plzeň v Českém poháru. Dostaly jsme od mých bývalých spoluhráček o dvacet. Takže rozdíl patrný je. V první lize je to více vyrovnané. Pro mě je tam větší prostor k vyniknutí. Dávám více gólů a z téhle stránky je to pro mě zábavnější házená.
Když vyučujete lyžování, co to vlastně obnáší?
Jedu tam poprvé a ještě sama nevím, co mě přesně čeká. Měním práci, takže jsem sama zvědavá. Samozřejmě jsem jezdila na lyžařské kurzy s dětmi ze základní školy. Ale tohle je něco jiného. V cizině budu lyžování učit poprvé.
