Až z Rokycan přijel v sobotu ráno na Modravu Antonín Dvořák. "Jezdím sem každý rok na dovolenou. Už mám dost toho, jak Šumava usychá a šedne, proto doufám, že jsem pomohl tomu, aby se zazelenala," řekl muž s motyčkou v ruce, když šel sázet stromy do lokality Na Ztraceném. Právě zde se v létě kácely stromy napadené kůrovcem, což blokovali ekologičtí aktivisté.
Naopak například Jan Matoušek ze Strakonic, který se na sázení stromů chystal s manželkou a dvěma malými syny, nakonec akci vzdal. "Měli jsme chuť jet pomoci, ale když jsme viděli v pátek počasí, rozhodli jsme se, že nepojedeme. Je škoda, že akce nebyla o týden dříve, kdy bylo nádherné počasí a lidí by se určitě zapojilo mnohem více," komentoval Matoušek.
Stromky sázeli i režisér Troška nebo zpěvák Ztracený
Ačkoliv většinu lidí skutečně odradilo chladné počasí, původně se jen do registračního systému správě parku přihlásilo zhruba dvě stě lidí, vedení rezervaci si akci pochvaluje. Sázelo se na třech místech - na Modravě známé díky blokádě ekologických aktivistů, na Prášilech a u Českých Žlebů nedaleko Stožce.
"Pomáhat přijeli lidé z Prahy, Českých Budějovic, Rokycan i Nymburka. Bohužel teploty se na všech místech, kde se sázelo, pohybovaly okolo nuly a napadl první sníh," řekl mluvčí správy parku Pavel Pechoušek. Do akce Pomáháme zeleným lesům Šumavy se zapojil i známý režisér Zdeněk Troška nebo zpěvák Marek Ztracený, rodák ze Železné Rudy.
Troška, který bydlí v Hošticích u Volyně, řekl, že přijet sázet stromky by měla být povinnost každého Šumaváka. "Lesy jsou nejkrásnějším místem na světě a podle toho se o ně musíme starat. Pocházím z myslivecké rodiny a vím, že je třeba o ně pečovat a sázet nové stromky," doplnil Troška.
Správa parku na místě dobrovolníkům, kteří přijeli, poděkovala pamětním listem. Aby dokázala, že si jejich práce váží, na místech, kde sázeli stromy, postaví pamětní desky s vyrytými jmény těch, kteří přijeli. "V akci budeme pokračovat i na jaře příštího roku," dodal ředitel šumavského parku Jan Stráský, který sám přijel také sázet.
Buky a jedle udělají ze Šumavy odolnější les
Správa parku věří, že díky podobným akcím při nichž se budou vysazovat stromky, udělá ze Šumavy odolnější národní park. Do lesů se snaží vrátit původní dřeviny, které zde dříve rostly a na jejichž místech je dnes většinou jen smrk. "To je příčinou kůrovcových kalamit, kdy smrky napadá lýkožrout smrkový," řekl odborník na péči o les Petr Kahuda.
Od roku 2007 dosud napadl lýkožrout smrkový už 2,5 milionu vzrostlých zelených smrků. Jen letos vysadí lesníci a dobrovolníci čtyři sta tisíc sazenic nových stromků.
