"Správci šumavského parku letos nebudou nuceni proti kůrovci zasahovat v takovém rozsahu, v jakém to bylo loni," informoval mluvčí správy parku Pavel Pechoušek. Loni měli k 1. červnu vyznačeno padesát tisíc kůrovcem napadených stromů, předloni třicet tisíc, letos to je zatím patnáct tisíc, vyčíslil.
"Věříme, že příští rok se situace okolo kůrovcové kalamity a jejího řešení na Šumavě uklidní a péče o lesní ekosystémy spolu s ochranou přírody Národního parku Šumava se vrátí do normálních kolejí,“ uvedl náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek.
Správa parku: Kůrovců ubylo díky zásahům
Park tvrdí, že za úbytek kůrovce vděčí lesy hlavně loňskému odkorňování a instalaci trojnožek napuštěných insekticidy.
"Jedná se o oblasti, kde správa parku proti kůrovci aktivně zasahuje. K této bilanci nám pomohl především včasný a efektivní loňský asanační postup a použití obranných zařízení ve formě trojnožek a lapáků a moderních insekticidních sítí, které jsou ekologicky nejšetrnější,“ popsal Petr Kahuda, starající se o ochranu lesa Správy Národního parku Šumava.
Nejhorší je momentálně situace v západní části Šumavy, kde rostou převážně pouze smrky a kde zůstaly ležet polomy. "Jedná se o oblast Modravska, Srňska a Prášilska,“ vypočítává Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy.
Oponenti: Kalamita doznívá sama
Ekologové s argumenty parku nesouhlasí. "Kůrovcová kalamita se zákonitě dostala po pětiletém cyklu do útlumového období. Navíc bylo 'antikůrovcové' počasí. Díky mokrému a studenému létu už nestihl kůrovec druhé rojení a jeho larvy zemřely pod kůrou stromů, v zimě pak po teplejším období přišly tuhé mrazy," uvedl bývalý předseda vědecké sekce rady parku Jakub Hruška.
Zároveň upozornil na to, že kůrovcem nejpostiženější oblastí je nadále Modrava. "A v té oblasti správa loni drasticky zasahovala," poznamenal vědec.
Argumentům správy nevěří ani Jaromír Bláha z Hnutí Duha. "Je to účelové tvrzení. Jednoznačné hodnocení bude možné až na konci roku nebo příští rok, kdy se zjistí, jestli kůrovec přirozeně neustupuje i v bezzásahovém území," řekl Bláha.
Jak upozornil, podobná situace už nastala před lety, kdy na konci cyklu ubylo kůrovců i v Bavorsku, kde proti němu nezasahují. "Zásahy mají smysl pouze na okraji parku a ne ty, které směřují do středu napadených oblastí. Je to, jako kdybyste chtěli zastavit lavinu uprostřed svahu," kritizoval kácení Bláha.
Odkorňovat se bude i letos
Stejně jako v loňském roce se chystají v parku odkorňovat napadené stromy nastojato. "Pracovat se bude na stejných místech - na Smrčině, kde nás k asanaci kůrovcem napadených stromů zavazuje česko-rakouská dohoda, a také na Křemelné," upozornil náměstek Tomáš Fait.
"Ekologicky šetrnými, ale ekonomicky velmi náročnými způsoby asanace se všemi dostupnými kroky snažíme předejít možné blokádě. Pokud by se ale blokáda přesto konala i letos a blokádníkům se podařilo zastavit práce v lesních porostech, bude to znamenat další rozšíření lýkožroutů smrkových a napadení dalších lesních porostů v národním parku,“ varuje ředitel Jan Stráský.
Aktivisté i letos sledují, jestli správa nebude zasahovat i v nejcennějších zónách, kde by postupovala nelegálně. První hlídky absolvovaly školení o uplynulém víkendu.
