To, že se veřejné hlasování uskuteční, bylo jasné, protože petice, která jej požaduje, má zákonem stanovený počet hlasů. Zastupitelé ale dlouho debatovali, v jakém termínu referendum může být a jakou bude mít formu.
Organizátoři petice požadovali, aby se o bazénu hlasovalo zároveň s volbou prezidenta. Zajistila by se tak větší účast. Jenomže právní předpisy nařizují, že místní referendum musí mít samostatnou volební místnost i komisi. Což zvýší náklady.
Ukázalo se, že někteří zastupitelé vůbec neměli ponětí o znění zákona o místním referendu. Například komunista Josef Tesař navrhl úsporné řešení, aby lidé hlasovali na radnici. "Udělejme to v zasedačce na městském úřadě, šest lidí v komisi a je hotovo," řekl Tesař.
Během debaty zastupitelé dali průchod své tvůrčí fantazii a předkládali jeden návrh za druhým. Jako vždy v diskusi o plaveckém bazénu nechyběly vášně. A jako vždy se vrátila otázka, zda by nebylo lepší, aby se nestavěl akvapark za necelých 200 milionů, ale třeba levnější verze.
Proto Rudolf Tyll z TOP 09 chtěl k základní otázce o umístění nového areálu připojit další, zda lidé dávají "přednost stavbě akvaparku před plaveckým bazénem s bazénkem pro děti". Jak se ukázalo, tato definice byla mírně problematická, protože názor, co to přesně znamená, měl každý jiný.
Tomáš Franců (SNK-ED) pak ještě navrhl, aby zastupitelstvo na petiční otázku, zda si lidé přejí akvapark jinde než pod hradbami, odpovědělo ano. Znamenalo by to, že by se referendum nekonalo a bazén by čekalo stěhování.
"Chci, aby proběhlo transparentní referendum. Nezajímají mě názory jednotlivých zastupitelů, ale názory písecké veřejnosti," odmítl Tom Zajíček (SNK-ED).
Po hodině a půl debat došlo na hlasování. Všechny alternativní návrhy zastupitelů byly smeteny. A pro návrh, který vytvořili autoři petice, hlasovali všichni.
