Jediné muzeum na světě zaměřené výhradně na vltavíny sídlí v renesančním domě v Panské ulici. Nadšenci v čele s Vítem Kršulem tam teď ladí poslední detaily.
Interaktivní výstava ve dvou podlažích uspokojí geology i laiky. Drahé kameny pocházejí ze sbírek z jižních Čech, Moravy a Chebska. Kršul je se svým týmem vybíral z více než 30 tisíc kusů.
"Nešlo nám o množství. Každý vzorek má důvod, proč u nás v muzeu je. Chceme ukázat všechny vlastnosti, pro které jsou vltavíny tak krásné. Lidé se seznámí se základními tvary, typy povrchů i škálou barev. Zjistí například, že není zelená jako zelená,“ líčí Vít Kršul z občanského sdružení Muzeum vltavínů.
Návštěvníky uvede do tajů českého fenoménu desetiminutový film v malém kinosále s 22 místy. Tam také začíná příběh o vzniku vltavínů na pestrých panelech. Lidé se dozvědí o dramatickém počátku až po dnešní laboratorní experimenty i zajímavosti týkající se meteoritů, nebezpečných asteroidů či velkého vymírání živočichů v historii Země.
Kapky, sluníčka, kosti...
Samotné vltavíny jsou ve vitrínách, ale i třímetrových skleněných tubusech. Některé mají tvary kapky, jiné sluníčka, kosti nebo pentle.
"Plánujeme doprovodné přednášky, komentované prohlídky, programy na míru pro zájemce o geologii i pro školy. Tím, že jsme v centru turistického města, máme šanci přiblížit tento unikát lidem z celého světa," přemýšlí Kršul, který vystudoval geologii. Sám však vltavíny nikdy nesbíral. "Mám doma asi jen tři, které jsem vyměnil na burze na gymnáziu," líčí.
Vltavíny jsou čiré přírodní sklo, mají pestrou škálu zelených až hnědavých odstínů a nezaměnitelnou povrchovou strukturu. Vznikly po dopadu meteoritu na Zemi před zhruba 14,5 milionu let na území dnešního Bavorska. Ten svou ohromnou energií přetavil písek, který na místě dopadu byl, a ohromným tlakem ho vymrštil 250 až 400 kilometrů směrem na severozápad, zejména do jižních Čech.
Zde se dosud vltavíny nacházejí v různých vrstvách, zejména v třetihorních štěrkopíscích. Nejznámější lokality leží v pásu na západním okraji Českobudějovické pánve mezi Pískem a Novými Hrady.
V 19. století byly vltavíny oblíbeným ozdobným kamenem. "Pro šperkaře je velkou výzvou pokusit se Vltavín zasadit do šperku. Vždyť on sám o sobě je už skvostem a má vlastní charakter a osobitost," podotýká sochař a šperkař Petr Mlynář.
Na vybudování Muzea vltavínů získalo občanské sdružení dotaci téměř pět milionů korun z Regionálního operačního programu Jihozápad. Design navrhl pražský architekt Petr Tošovský. Největší sbírky vltavínů v Česku jsou dosud v muzeu v Týně nad Vltavou a v Třebíči.
