Ministr zemědělství Miroslav Toman nařídil koncem července zveřejnit seznam majetku, o který žádají církve. Státní pozemkový úřad ho teď na internetu aktualizuje každý týden.
V Jihomoravském kraji mají církve zájem o stovky položek od malých předzahrádek u řadových domků až po lesy.
V Předklášteří nebo Rajhradě na Brněnsku, Lomničce u Tišnova či v Tvořihrázi a Mikulovicích na Znojemsku čítají seznamy požadovaného majetku desítky odrážek.
K vydání části z nich se vyjadřují i obce. Záleží na tom, ve vlastnictví jakého státního úřadu či podniku daný majetek aktuálně je.
V Předklášteří má seznam tři strany
Starosta Předklášteří Antonín Nahodil dostal seznam o třech stranách. "Mám to na stole už víc než měsíc. Musíme se vyjádřit ke každému pozemku," řekl.
Zároveň si posteskl, že restituce přišla do Předklášteří v nevhodnou dobu před přijetím nového územního plánu. Všechny žádosti se tak musejí posuzovat ještě podle starého plánu. Starosta tak úřaduje mnohdy zbytečně.
"Ve starém plánu jsou třeba cyklostezky, které jsme nakonec udělali jinde. Teď kvůli nim budeme muset trvat na částečném nevydání daného pozemku. Naopak tam, kde bychom chtěli cyklostezky vést v budoucnu, budeme muset souhlasit s vydáním," vysvětluje.
Jeho kolega z Hrušek u Brna Jan Kauf zažívá něco podobného.
Na pozemcích, o které žádá Suverénní řád maltézských rytířů, má obec fotbalové hřiště, volejbalové kurty nebo plánovaná protipovodňová opatření. Hrušky léta žádaly stát o výměnu, teď už ji nestihnou.
"Budeme se muset s maltézskými rytíři zkusit domluvit. Možná budou mít zájem o pronájem, výměnu nebo nějakou dlouhodobou spolupráci," uvažuje Kauf.
Církve nechtějí o svých požadavcích mluvit
Někteří starostové se naopak těší, že jim restituce rozvážou ruce. Ve Strážnici si církve nárokují jen několik pozemků.
"Důležité jsou pro nás zejména tři. Dva jsou vyčleněné pro stavbu rodinných domů. Na třetím chceme průmyslovou zónu. Léta byly kvůli restitucím blokované," poznamenala starostka Strážnice Renata Smutná.
Zástupci církví nechtějí až na výjimky o svých nárocích mluvit. Vyjádřit se například odmítl Augustin Gazda. Jeho benediktinské opatství v Rajhradě přitom na Brněnsku žádá o navrácení více než 100 položek.
Komentář odmítlo také Cisterciácké opatství Porta Coeli, které chce přes 400 položek.
Klášter dominikánů ve Znojmě žádá navrácení 70 položek. Většinou jde o lesy, pozemky a vinice.
"Nemáme důvod cokoliv tajit. Jsme naopak velice otevření, protože budeme potřebovat širokou spolupráci dobrých lidí. Sami péči o to, co nám má být vráceno, nezvládneme po stránce personální ani finanční," připustil ekonom a vikář kláštera Romuald Štěpán Rob.
Některé majetky na poslední chvíli ještě poškodili
Navrácení majetku podle něj nejde příliš hladce. "Zatím jsme zpátky nedostali nic. Vypadá to, že jak pozemkový fond, tak Lesy ČR, budou hledat kličky, abychom se o prokázání historického vlastnictví museli ještě hodně snažit," podotkl.
Nejvíc se však děsí toho, v jakém stavu se majetek, který klášter před zabavením opatroval přes 700 let, vrátí.
"Třeba Lesy ČR už nás velice poškodily. Ruku na srdce. Kdo má vracet něco, co nezákonně drží několik desítek let, se to ještě většinou na poslední chvíli snaží podojit. Proto je majetek, o který žádáme, poškozen holinami. Jak to budeme dávat do pořádku a kde na to seženeme peníze, to zatím netušíme," řekl.
Pro podání dalších restitučních žádostí mají církve čas do konce tohoto roku.
