Vědci ve zprávě publikované serverem Nature Climate Change uvádějí, že škůdci a nemoci se od rovníku směrem k pólům šíří průměrnou rychlostí tří kilometrů za rok a nyní přežívají i v oblastech, kde pro ně ještě před několika lety panovaly zcela nevyhovující podmínky.
V současné době je 10 až 16 procent všech plodin nevratně zničeno škůdci a nemocemi. Vědci varují, že následky globálního oteplování mohou tento jev v následujících letech ještě zhoršit.
"Zajištění celosvětových dodávek potravin je jednou ze základních výzev, kterým budeme muset v následujících desítkách let čelit. Určitě nechceme ztratit více plodin, než je bezpodmínečně nutné," uvedl pro server BBC Dan Bebber z univerzity v Exeteru.
Vědci v rámci studie analyzovali záznamy výskytu 612 škůdců a patogenů nemocí za posledních 50 let. Každý sledovaný subjekt se od svého původního místa výskytu rozšiřoval rozdílně. Někteří škůdci se směrem k pólům přesouvali až rychlostí 20 kilometrů za rok. Jiné, zejména bakterie, se téměř nepřesouvaly.
Globální trh jako spouštěč šíření škůdců
Za přesouváním škůdců a nemocí zemědělských plodin však nemohou jen klimatické změny. Prvotním spouštěčem totiž zřejmě je stále větší propojenost světového trhu s plodinami. Plodiny ze zámoří se dnes běžně prodávají na druhé straně zeměkoule a při jejich převážení s nimi cestují i škůdci a nemoci.
Škůdci se však v minulosti jen zřídka dokázali adaptovat na nové podmínky a po několika týdnech v novém prostředí uhynuli. Nyní do hry přichází globální oteplování, které do jisté míry zmírňuje rozdíly v podmínkách pro jejich výskyt.
Jako příklad může posloužit mandelinka bramborová. Změny klimatu ji postupem času vydláždily cestu až do oblastí Finska a Norska, kde by v minulosti nedokázala přežít. Vědci proto volají po přísnějších kontrolách při distribuci zemědělských plodin. Klíčem je podle nich zamezení vstupu škůdců a nemocí do nového prostředí.
