Dvacetiválcový motor má objem 105 litrů a výkon 4000 kilowatt - tedy jako 60 běžných osobních aut. Úctyhodný je i údaj o spotřebě. Za hodinu provozu spolyká generátor 787 litrů nafty.
"S nádrží na 8000 litrů nafty vydrží v provozu zhruba deset hodin. Pak musí přijet cisterna a palivo doplnit," řekl projektový manažer Pavel Krejčí.
Generátor vyrobila v Americe na zakázku společnost Caterpillar, v Kutné Hoře jej pak usadili do speciálního seismicky odolného kontejneru. Dostat celý kolos na místo nebylo lehké, velký tahač s desetinápravovým návěsem se musel vytočit na poměrně úzkých silnicích v areálu elektrárny.
Největší problémy dělala pravoúhlá zatáčka, kde pracovníci elektrárny museli zpevnit povrch mimo vozovku, protože dlouhý návěs se na silnici jednoduše nevešel. Pak 130tunový kontejner s generátorem zvedly dva jeřáby a pomaličku ho umístily na speciální základovou desku. Celé zařízení by mělo bez problému fungovat i v případě zemětřesení o síle pěti stupňů Richterovy stupnice.
Instalace generátoru se musí dělat při odstávce. Nyní se na místo dostal ten pro druhý blok, v létě do Temelína přivezou i generátor pro první blok. Celý projekt vyjde na 430 milionů korun.
Ostrý provoz? Až když selže deset jiných systémů
Generátor se bude spouštět pravidelně při zkouškách. Ostrý provoz je velmi nepravděpodobný. Aby byly tyto obří generátory skutečně třeba, muselo by předtím selhat deset jiných záložních systémů, které vyrábějí elektřinu.
"Je to pro případ, kdyby elektrárna přišla o všechny své bezpečnostní systémy. Tento generátor by byl dalším zdrojem elektrické energie. Pro mě je to již nepředstavitelná situace, musel by sem spadnou meteorit," konstatoval ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.
I kdyby se stalo, že selže úplně všechno, včetně nových diesel generátorů, stále ještě má Temelín řešení. "V záloze máme ještě dva systémy, které nejsou závislé na dodávkách elektřiny," upozornil mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Pořízení dvou dieselových generátorů je další ze série opatření, která elektrárna udělala v návaznosti na katastrofu v japonské Fukušimě.
"Tři čtvrtiny jich máme již za sebou. Opatření jsme rozdělili do tří oblastí - první byla organizační, výcvik personálu, druhá byla jak zvládat extrémní situace a třetí, finančně nejnáročnější, vlastní technická opatření," Štěpanovský. "Požadavky na bezpečnost se neustále zvyšují a je to logické. Fukušima nás poučila v tom, že elektrárna musí být připravena nejen na selhání uvnitř, ale také na také na událostí zvenčí," upozornil ředitel elektrárny.
ČEZ už v rámci těchto opatření investoval v Temelíně a Dukovanech prostředky ve výši několika miliard korun.
