Jsou náchylnější k infekcím dýchacích cest a třeba i astmatu děti z Karviné či jižních Čech? Kdo ví o trvale špatném ovzduší na Ostravsku a Karvinsku, zřejmě rovnou odpoví za A. A nesplete se.
Vědci pod vedením Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd teď navíc přinášejí jeden z prvních důkazů o tom, že škodliviny v ovzduší, zejména karcinogenní benzo(a)pyren, ovlivňují geny dětí už ve chvíli narození.
FaktaZaostřeno na miminka Vědci zjišťují, jak jedy v ovzduší ovlivňují geny i celkové zdraví dětí. Do výzkumu zapojili 200 těhotných žen z Karviné a 200 z Českých Budějovic. Vzali jim vzorky krve, moči a mateřského mléka, zkoumali i moč novorozenců a pupečníkovou krev. První výsledky ukazují, že smog DNA dětí z Karviné ovlivňuje . |
Ukazují na to první výsledky studie, ve které tým odebral vzorky těhotným ženám a jejich novorozeným dětem.
Sto žen z karvinské a sto z budějovické nemocnice zkoumal loni v létě, dalších sto a sto nastávajících matek a jejich dětí z obou nemocnic pak v zimě.
"K dispozici už máme první výsledky z letních odběrů. Dokládají, že ačkoli bylo léto, koncentrace prachu frakce PM 2,5 (jde o prach s průměrem 2,5 mikrometru – pozn. red.) v ovzduší Karviné dosáhla proti Českým Budějovicím skoro dvojnásobných hodnot. S tím souvisí fakt, že změny DNA u dětí z Karviné byly výrazně větší než u budějovických," řekl Radim Šrám.
Odebráním a analýzou vzorků ale výzkum nekončí. Vědci budou celé první dva roky života vybraných dětí sledovat jejich zdravotní stav a ověřovat, jestli zjištěné poznatky o změnách genů mají vliv na nemocnost.
Jak zmínil Radim Šrám, děti, jejichž geny jsou při narození vlivem škodlivin v ovzduší pozměněny, mají nezralou imunitu.
"Tomu odpovídají některé z našich dalších poznatků. Třeba zjištění, že v Ostravě-Radvanicích (obvodu, kde například koncentrace benzo(a)pyrenu dosahují trvale nejvyšších hodnot – pozn. red.) jsou jen v prvním roce života děti dvakrát až třikrát víc nemocné než jinde v Ostravě," poukázal vědec.
Také primářka dětského oddělení Nemocnice s poliklinikou v Karviné-Ráji Lenka Böhmová uvedla, že děti, které trvale dýchají škodliviny, jsou proti dětem z čistých oblastí náchylnější k infekcím dýchacích cest, eventuelně i astmatu.
Dětem by pomohly častější školy v přírodě
Je důležité, že vědci přinášejí důkazy o vlivu škodlivin v ovzduší na geny dětí? "Můj názor je, že ty důkazy by byly důležité, kdyby se s nimi dalo něco dělat,“ odpověděla Lenka Böhmová."
"Děti by alespoň měly mít možnost jet dvakrát ročně na školu v přírodě do lepšího ovzduší, což se neděje," dodala primářka.
Tento návrh zmínil i Radim Šrám. Pozornost úřadů i znečišťovatelů by se podle něj měla soustředit hlavně na prach s průměrem menším než 2,5 mikrometru.
Platí totiž: čím menší částice, tím má větší schopnost vázat na sebe například polyaromáty, mezi které patří i benzo(a)pyren. Tedy zdraví nebezpečné látky.
To potvrdil i šéf oddělení ochrany ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ Libor Černikovský, který – v souladu se Šrámem – poukázal na to, že danou vlastnost prachu je nutné brát v potaz třeba u moderních filtrů v průmyslu.
Ty pohlcují zejména větší prach, s ohledem na schopnost vázat nebezpečné látky je ale největší potíží právě prach zcela miniaturní.
