Ročních lipanů v letošním roce rybáři nasadí tisíce do vybraných úseků Vltavy, Malše a Blanice pod Lipnem a Římovskou a Husineckou přehradou. Ve všech třech případech se jedná o místa, kde lipani patřili ještě před patnácti lety k velmi hojným rybám.
„Jenže potom se začala masivně objevovat hejna kormoránů, která tyto úseky takřka zdecimovala. Neříkáme, že kormoráni jsou jediným problémem, ale když se k tomu přidají další faktory, je situace špatná,“ konstatoval hospodář Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu v Českých Budějovicích Milan Hladík.
Právě lipan je pro kormorána, který za den dokáže spořádat až půl kilogramu ryb, ideální potravou. Na rozdíl od pstruhů se totiž pohybuje přímo v proudnici a nevyužívá přirozených překážek ve vodě ke svému úkrytu. Je také poměrně málo plachý a navíc je to ryba, která často tvoří velká hejna.
Záchranný program, který trvá už několik let a zaměřuje se především na ochranu generačních lipanů, podle něj dospěl do své druhé fáze, kdy chtějí rybáři posílit zbytky původních populací v řekách intenzivním vysazováním ryb v několika věkových stadiích - od plůdku přes rok staré rybky až po generační ryby dlouhé okolo 30 centimetrů.
„Nechceme ale, aby takové nasazování trvalo věčně. Bude trvat několik let a za tu dobu by se měly populace v řekách stabilizovat tak, aby se zvládaly samy rozmnožovat,“ popsal Hladík.
Další opatření, která rybáři podnikají a která mají lipany v jihočeských řekách zachránit, se týkají například spolupráce s myslivci, kteří by měli plašit hejna kormoránů v případě, že v zimě přiletí k cenným úsekům revírů.
A protože lipani jsou pod tlakem i samotných rybářů, trvat budou i opatření, která se týkají jejich lovu. Nezmění se například minimální délka ryby, kterou si od vody mohou rybáři odnést. Ta je už několik let zvýšena na 40 centimetrů a zajišťuje, že si rybáři smí ponechat jen rybu, která se už předtím stihla několikrát rozmnožit.
„V některých revírech, kde už se situace zlepšila, se sice ozývají rybáři, kteří by chtěli míru zase snížit. Ale stačila by jediná sezona a byli bychom zase tam, kde jsme byli,“ zdůraznil Hladík s tím, že na trdlištích, tedy místech, kde se lipani rozmnožují, bude také nadále platit zákaz vstupu do vody po dobu tření ryb.
Vědci označili ryby speciálním barevným silikonem
Nově vysazené ryby, které oživily řeku i v Českém Krumlově, vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích označili pomocí speciálního barevného silikonu na několika částech těla. Plánují se totiž pravidelné odlovy, při kterých budou kontrolovat, kolik z vysazených ryb v řekách přežilo i to, jakým způsobem po toku řek dokáží migrovat.
„Použili jsme silikon několika barev. Pod Vyšším Brodem to je zelená barva, tady v Krumlově jsou ryby označené červeně. Podle barev tak můžeme zjistit, jak se ryby v řece pohybují,“ vysvětlil Jan Turek z Fakulty rybářství a ochrany vod, který se problematikou života lipanů dlouhodobě zabývá.
I podle něj by mohl být projekt úspěšný a paradoxně by mu mohlo nahrávat i to, že divokých lipanů je v současné době v řekách málo. „Při pokusech na Blanici jsme totiž zjistili, že při hojném počtu původních ryb hyne velké množství vysazených lipanů. Když se ale původní populace zmenší, úmrtnost divokých i nasazených ryb je potom podle měření podobná. To nám dává naději a já doufám, že záchranný program bude mít úspěch,“ uvedl Turek.
