Léčit lidi v nemocnici je sice těžká práce, ale na jihu Čech má dobrou perspektivu. Prosperující nemocnice stále hledají do svých zdravotnických týmů nové posily. Když nastupující sestra nebo lékař hned nenajde místo v nemocnici ve svém okresním městě, uplatní se v sousední.
Největší zájem mají jihočeské špitály o dětské lékaře, porodníky, internisty a zdravotní sestry. Na jejich webových stránkách v sekci volná místa však figuruje spousta dalších profesí od sanitářů a laborantů přes fyzioterapeuty a instrumentářky až po specialisty z oborů ARO, psychiatrie či onkologie.
Šéfové nemocnic však shodně tvrdí, že nejde o žádný dramatický nedostatek personálu, ale o běžné doplňování zdravotnických týmů jako v každé firmě. Žádné zavírání nebo slučování stanic či oborů ani masivní náborové akce v zahraničí krajské špitály nechystají.
„Vyhlížíme si posily pro některá oddělení, například lékaře na onkologii, stomatochirurgii či na plicní. Ve většině případů je to přirozená obměna, když někdo otěhotní, nebo odejde do důchodu,“ říká ředitel budějovické nemocnice Břetislav Shon.
Prachatice zviditelnila soutěž Medik roku
Prachatickému zařízení se podařilo vyřešit nedostatek lékařů i díky ojedinělé soutěži Medik roku 2015. Ta přitáhla do malého špitálu 15 studentských týmů medicíny z českých lékařských fakult i z košické univerzity.
„Nabídli jsme jim zajímavé stáže s kapesným a zvýhodněnými podmínkami. Líbilo se jim tu. Aktuálně sháníme nějaké doktory, ale hlavně sestry, chybí nám jich šest,“ sdělil ředitel prachatické nemocnice Michal Čarvaš.
S nedostatkem zdravotních sester se potýkají také nemocnice ve Strakonicích a v Jindřichově Hradci. Strakonická jich hledá šest a Jindřichohradecká deset.
„Strakonice nemají zdravotní školu a je to znát. Další problém je vzdělání, samostatně mohou pracovat jen vysokoškolačky. Přitom nejlepší sestry dřív bývaly rok dva po maturitě, ale ty systém degradoval na asistentky a mohou dělat jen pod dohledem,“ posteskl si šéf strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
V Hradci mají nedostatek sester především kvůli tomu, že s loňským otevřením specializované stanice následné intenzivní péče v rámci oddělení ARO zvýšili jejich počet o 14 a lékařů o sedm.
„Sháníme deset všeobecných sester a čtyři fyzioterapeuty. Pokud jde o lékaře, tam to není tak zásadní. Jednáme s deseti a devět se jich chystá k nám nastoupit,“ popsal ředitel hradecké nemocnice Miroslav Janovský.
Menší krajské nemocnice přitom těžko konkurují s platy budějovickému obru.
„Ačkoli jsme výdělky zvýšili v březnu o pět procent tarifů, průměrný plat naší sestry je přes 23 tisíc korun a budějovická nemocnice nás překračuje o pět tisíc,“ srovnává Janovský. U lékařů je to 65 ku 71 tisícům.
Mzdová velkorysost budějovické nemocnice je největším postrachem špitálu v Krumlově.
„V Budějovicích jste z Krumlova autobusem za půl hodiny. Blízkost krajského města nás tlačí, abychom zvyšovali mzdy. Sestry si u nás v průměru vydělají 25 tisíc a máme jich dost,“ podotkl šéf krumlovské nemocnice Jaroslav Šíma s tím, že ho tíží především chybějící lékaři v malých oborech anestezie, pediatrie a neurologie.
Přitom na gynekologicko-porodnickém oddělení si Šíma naopak blízkost budějovické nemocnice pochvaluje. „Na porodnici jezdí sloužit lékaři z Budějovic,“ upřesnil.
Podle vicehejtmanky pro zdravotnictví Ivany Stráské nemůže kraj nemocnicím dorovnávat rozdíly ve mzdách. Platy jsou v těchto zdravotnických lůžkových zařízeních výsledkem kolektivního vyjednávání a hospodaření. Budějovická nemocnice s řadou specializovaných a superspecializovaných oddělení je mnohem výkonnější než ty menší. „Menším nemocnicím se snažíme pomoci investicemi a vyššími platbami za činnosti, které nehradí pojišťovny,“ potvrdila.
