„Sedm let jsem pátrala po svém vysvědčení, chtěla jsem studovat dál, ale nenalezla jsem ho. Letos mi známá řekla, že existuje kurz na doplnění základního vzdělání. Tím pádem jsem se rozhodla to podstoupit,“ vysvětluje Simona Havlíčková, která se dnes stala nejstarší žačkou základní školy na jihu Čech.
O důvodech, proč nedokončila poslední ročník, mluvit nechce. „Je to hodně osobní. Bylo to z rodinných důvodů,“ upřesňuje Havlíčková.
Jak sama říká, v životě už dělala snad všechno, co šlo. Skoro sedm let pracovala na pozici vedoucí úklidové firmy, střídala brigády. Po základní by ráda zvládla hotelovou školu a stala se kuchařkou.
„Ráda vařím, experimentuji, vymýšlím nové věci. Je to můj velký koníček,“ zasní se Simona Havlíčková.
Bude mít hudební a výtvarnou výchovu
Zpátky do lavic se těší, zároveň má i trochu trému. „Oblíbený předmět jsem nikdy neměla, teď jsem zvědavá, jak mi půjde angličtina. Budu mít všechny předměty, které jsou klasifikované, včetně výtvarné a hudební výchovy a tělocviku. Doufám, že mi bude pomáhat celá rodina a kamarádi. Všichni jsou mi velkou oporou. Mám také dceru studentku,“ říká.
Rozhodnutí mladé ženy podporují i učitelé 5. základní školy. Současně přiznávají, že se s něčím podobným za dobu své praxe nesetkali.
„Dalo velkou práci zjistit, jakým způsobem si může základní školu dodělat. Studium bude dálkové, ředitel stanovil jednotlivé vyučující, kteří budou paní Havlíčkové nápomocni. Ona dostane určitá témata, ta bude studovat doma a pak přijde na konzultace, kde s ní vše rozebereme. Komise poté zhodnotí její výsledky,“ popisuje zástupkyně ředitele školy Alena Mazancová.
Oproti 90. létům, kdy Simona Havlíčková coby dítě navštěvovala základní školu, se výuka v mnoha směrech změnila. I s tím budou muset kantoři počítat.
„Nebudeme po ní chtít věci, kterými prošly dnešní děti, protože výuka se v určitém směru liší. Tehdy byla třeba chemie v sedmém a osmém ročníku, dnes je v osmičce a devítce. Učivo se změnilo hodně i v matematice a například v češtině. Bude záležet na učitelích, jakým způsobem k tomu přistoupí. Nedostane ani dnešní vysvědčení, ale úplně zvláštní formulář,“ podotýká Mazancová.
Pedagogové Simoně Havlíčkové fandí. „Svým způsobem ji obdivuji. Působí na mně inteligentně, ví, co chce a přistupuje k věcem s rozvahou a klidem,“ hodnotí Mazancová.
Sama „žákyně“ neočekává, že by školu dokončila s vyznamenáním. „Při shonu, co mám, spíš asi budu ráda, že prolezu,“ usmívá se Simona Havlíčková.
Doufá ale, že svým rozhodnutím bude motivovat i další lidi, kteří nemají dodělané základní vzdělání. „Kdybych věděla dříve, že tato možnost existuje, už dávno bych to podstoupila a dnes mohla pokračovat ve studiu,“ uzavírá mladá žena.
