Ze sálu se ozývá potlesk. Je listopad roku 1948 a 33 členů rady národního výboru právě jednomyslně schválilo návrh na udělení čestného občanství města Písku prezidentu Klementu Gottwaldovi. Ten s potěšením v lednu dalšího roku občanství přijímá.
O 67 let později už nad tímto krokem nikdo nejásá. Naopak.
Obyvatelka Písku Věnceslava Skřivánková se teď obrátila na radnici s návrhem, aby byl ze seznamu čestných občanů Písku Gottwald vyškrtnutý. Jako důvod uvedla jeho neblahou účast na poválečné politice Československého státu včetně schvalování justičních vražd.
Požadavkem se zabývala letopisecká komise a posléze i zastupitelé. Členové komise nedoporučili odejmout občanství Gottwaldovi a ani nikomu dalšímu v seznamu. Považují to za doklad doby, ve které ke jmenování došlo.
Čestným občanem Písku byl i Josif Vissarionovič Stalin.
Podobně to vidí i místostarosta Jiří Hořánek (ANO). „Čestné občanství by se mělo udělovat někomu, kdo se zaslouží o rozvoj našeho města. Důvodem, proč ho dostal Gottwald, byla jistá tehdejší politická servilita, která se zásluhou o rozvoj města neměla nic společného. Ale nemyslím si, že bych měl kolorit té doby deformovat tím, že bych jejich vůli zvrátil,“ řekl Hořánek.
Předseda letopisecké komise a ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek navíc upozornil, že se jedná jen o pomyslný seznam. „Oficiální neexistuje, takže nemůžeme ani přesně udělat výčet osob, které se kdy čestnými občany Písku staly,“ informoval zastupitele Prášek.
Záznamy o udělování čestných občanství jsou tak k dohledání pouze v archivních materiálech. A právě tam našla starostka Eva Vanžurová (Jihočeši 2012) i potvrzení o tom, že Klement Gottwald opravdu k čestným občanům Písku patří. „Je to doloženo zápisem ze schůze místního národního výboru z 23. listopadu 1948,“ potvrdila Vanžurová.
Zastupitel Michal Turek (ČSSD) podotkl, že by o Klementu Gottwaldovi měly informovat učebnice, ale neměl by se stavět na piedestal. „Není to pokřivení historického faktu, ale pomyslné strhnutí plakátku v dětském pokoji, na kterém byl vždycky výborný sportovec, který se pak stal sériovým vrahem. Gottwald je člověk, který stojí za podpisem mnoha politických vražd a procesů, za kterých pak lidé umírali v pracovních táborech,“ řekl Turek.
Podle místostarosty Josefa Knota (TOP 09) navíc není Gottwald jediný, kdo si nezaslouží čestné občanství. „Nikdy se neztotožním s tím, že by po boku osobností, jako byl T. G. Masaryk, Edvard Beneš či Alois Rašín, měli mít čestné občanství i ti, kteří nesou na rukou krev nevinných obětí. Neměli bychom zůstat jen u Gottwalda, ale vyškrtnutí bychom měli rozšířit i o Josifa Vissarionoviče Stalina,“ upozornil Knot.
Nakonec zastupitelé odhlasovali, že odebírají čestné občanství Klementu Gottwaldovi a Josifu Vissarionovičovi Stalinovi pro jejich provinění proti lidskosti.
V dějinách Písku došlo podle historických záznamů k odebrání čestného občanství jen u prezidenta Edvarda Beneše a ministra Milana Hodži v roce 1939, kdy to nařídily německé úřady. Benešovi bylo po válce občanství vráceno.
Čestná občanství byla udělována za zásluhy o rozvoj města, ale také ze servilnosti už od roku 1831. Poslední bylo v Písku uděleno v roce 1975 lékaři Tomáši Trávníčkovi.
