„Když jsme slyšeli paní, jak volá o pomoc, neváhali jsme a šli k ní. Byli jsme celkem v klidu, i když jsme viděli, že je zraněná a krvácí. Celá se klepala, a tak jsme jí půjčili naše bundy a obalili ji do nich, aby se zahřála. Moc jsme o tom nepřemýšleli, oběma nám bylo jasné, že jí musíme pomoci,“ popsal jeden ze školáků Jáchym Hanuš.
Seniorka se vydala první říjnový den do zahrady vedle areálu bývalých kasáren pod čtvrtí rodinných domků Na Františku. Měla štěstí, že okolo vede chodník, takže ji mohli zaslechnout jiní lidé. Ne každý však byl ochoten pomoci, například mladý pár s kočárkem, který se nedaleko procházel.
„Dvojice slyšela, jak paní volá o pomoc, ale po krátkých dohadech z místa raději odešla a ponechala ženu svému osudu,“ uvedla Eva Kupková z novoměstské radnice. Několik minut nato se tam však objevili dva spolužáci ze sedmé třídy Základní školy Komenského, kterým je dvanáct a třináct let.
Právě se vraceli domů ze školy. „Přiběhli jsme ke staré paní, která klečela u stromu, a ptali se, co se jí stalo. Říkala, že upadla o kořeny a že jí máme pomoci postavit se. Jenomže to nešlo. Tak jsme se rozhodli posadit ji na zem a přikrýt oblečením. Potom si chtěla lehnout, proto jsme jí dali i oblečení pod hlavu. Krvácela jí noha,“ vypráví druhý z chlapců Miroslav Lukášek.
Seniorka se už zotavuje
Na místě se pak sešlo víc lidí. „Kolem šel jeden pán, který zavolal záchrannou službu. Po chvilce šel kolem soused staré paní a ten zavolal jejímu synovi. Nejdřív přijela policie. Chvíli potom přijel její syn a pak i záchranná služba. Naložili ji na nosítka a pochválili nás, že jsme se postarali o paní a zareagovali,“ říká Lukášek.
Radnice pochválila oba žáky na svátečním večeru k státnímu svátku 28. října na zámku rodiny Bartoň-Dobenín. „Tito dva chlapci svým činem pomohli k záchraně lidského života. Ocenění, které převzali, však nedokáže ani zdaleka vyjádřit náš obdiv a hrdost nad jejich činem,“ zmínil starosta města Petr Hable.
Seniorka se už zotavuje a je v domácím ošetřování. Oba sedmáci říkají, že je poděkování od starosty potěšilo, ale pomoc pro ně byla samozřejmostí. „Nikdo mi o první pomoci neříkal ani na žádný takový kroužek nechodím, ale zajímám se o to sám, protože chci být lékařem. Po této příhodě už naše škola plánuje nějaké školení o první pomoci pro spolužáky,“ doplnil Lukášek.
