Vladimír Kaiser je vlastníkem a jednatelem společnosti Rybářství Hluboká, která je jedním z největších rybářství v Česku. Podnik hospodaří na 137 rybnících o celkové ploše více než 2 500 hektarů. Včetně například Bezdrevu, který je druhým největším rybníkem v republice. Roční produkce činí 1 300 tun ryb, více než polovina končí na zahraničních trzích.
Vladimír Kaiser (52 let)Narodil se 21. prosince 1962 v Jindřichově Hradci. Po základní škole absolvoval Střední rybářskou školu ve Vodňanech a poté v Brně vystudoval na vysoké škole obor Rybářství a ochrana vod. Roku 1986 nastoupil do Rybářství Třeboň, kde působil až do března 2000, než přešel na Hlubokou na pozici výkonného ředitele. O osm let později si rybníky pronajal a založil společnost Rybářství Hluboká a Hlubocké rybníky, která má pronajaté rybníky od obcí a soukromníků. Je ženatý, má dvě děti, které obě působí v jeho firmě. Kaiserovým koníčkem je myslivost, cyklistika a rybolov. |
Letošní rok hodně poznamenalo sucho. Jak ovlivnilo hlubocké rybářství?
Zasáhlo nás dost výrazně, víc než třeba ostatní. Budějovicko trpí tím, že tu není voda v ruce, jak se říká. Nemáme Zlatou stoku, takže nás taková situace postihuje citelněji. Jsem tu skoro 15 let a nepamatuji, že by Bezdrevu chybělo tolik vody.
V Soudném potoku, který ho napájí, neteklo vůbec nic. Problém je, že poslední dva roky nebyla žádná zima. Kdyby byla zima normální, dalo by se to letošní sucho v pohodě ustát. Ale když v zimě nenapadne sníh, problém se nasčítá. V srpnu jsme měli na Bezdrevu výpar centimetr denně, to je nepředstavitelné množství vody.
Jaké to mělo následky na produkci ryb?
Jen na tržní rybě jsme přišli o 150 tun. Ročně lovíme 1 300 tun, takže ztráty jsou více než 10 procent. Navíc nás sucho stálo víc i na vstupech, protože když není voda, musí se víc krmit. Teď mluvím jen o tržní rybě, sucho odnesly i malé ryby a plůdek. Některé rybníky jsme vůbec nemohli nasadit kvůli nedostatku vody, jiné jsme museli předčasně slovit, protože tam hrozil úhyn obsádky. Následky se mohou ukázat i v dalších letech, pokud nebude přes zimu dost sněhu.
Je už nyní situace lepší? Přeci jen trochu zapršelo.
Ne, vůbec. Sice srážky byly, ale do rybníků se prakticky nic nedostalo. Bezdrev je slovený a jen tak tak je tam voda na obsádku. Do toho potřebujeme mít něco na sádkách. Teď musíme prodat co nejvíc ryb, aby nám jich tu po Vánocích moc nezbylo. V současné době má pro nás voda skoro cenu zlata. Nedaří se nám napustit Zlivský rybník, protože není čím. Někde musíme vodu přečerpávat, což je hodně drahé.
Jde tomu nějak předcházet?
Kdyby to šlo, tak bych to dávno dělal. Budějovická pánev je specifická v tom, že Vltava teče pod úrovní rybníků. My bychom ji potřebovali u Křemže odklonit, aby byla nahoře, ale to nejde. Chyběl tu nějaký Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín.
Přes všechny negativní vlivy zaplatí lidé na Vánoce stejně jako v předchozích letech. Proč?
Problémy, které tu máme, jsou lokálního charakteru. Takže v podstatě zdražovat nemůžeme. Zákazník má určitou hranici, za kterou je ochoten rybu koupit. Pak už je to kontraproduktivní – když zdražíte, ryby vám zůstanou.
Konec roku je asi pro rybářství vždy hektický, že?
Do konce listopadu se odloví a pak začíná prodej ryb. Nejprve je to export, vozíme hodně do Polska a Německa. V Polsku se totiž ryby konzumují během celého adventu. Je to postní jídlo, takže spotřeba kapra je tam vysoká. Pak přijde na řadu tuzemský trh a později Balkán, kde slaví pravoslavné Vánoce později. Obecně jde 50 až 60 procent do zahraničí a 90 procent naší produkce je kapr.
Roste spotřeba ryb v Česku, nebo je to stále hlavně otázka Vánoc?
Bohužel to moc neroste. Abychom zájem trochu podpořili, nabízíme na naší prodejně prodej živých ryb. Od 21. prosince zákazníkům nabízíme opracovanou rybu – oškrabanou a vykuchanou.
Není třeba problém i v tom, že koupit čerstvou opracovanou rybu je mimo Vánoce těžké?
To je pravda, ale je to složité, ryba na ledu vydrží tři čtyři dny. Pak už to není ono. Takže zařídit si prodejnu čerstvých ryb je investice, která se bude vracet hodně pomalu. Je spousta studií, které zkoumaly, proč je ryba u nás tak sezonní záležitost. Podle mého je problém i v tom, že málokdo umí rybu připravit. Je pár restaurací, kde se nebojím si rybu dát, ale jinak to není žádná sláva. Pokud si někdo dá rybu, která nebude dobrá, tak si ji příště už neobjedná.
Snažíte se dělat v tomto duchu nějakou osvětu?
Ano, například na našich webových stránkách máme různé recepty. Úžasná záležitost je tatarák z kapra nebo z amura. Je to nízkokalorické a zdravé. Lidé moc neumí s rybou nakládat, mají ji v mrazáku, pak si ji dají do mikrovlnky a je z toho bláto. Je tu hodně co dohánět.
Kapra na Vánoce si mnozí koupí už na podzim při výlovu a dají ho do mrazáku. Je to chyba?
Spíše ano, dravá ryba se ještě dá, u kapra to moc nedoporučuji. A pokud ano, musí se rozmrazovat velmi postupně – ideálně třeba nechat ho den v lednici. Nejhorší je, když se ryba z mrazáku vyndá na pokojovou teplotu. To se maso zničí. Na druhou stranu chápu, že v dnešní době je pro člověka těžko proveditelné přijít odpoledne z práce, jít si koupit rybu, doma ji zabít a pak kuchat. Lidi to neumí a ani nemají kde. Proto se to snažíme zákazníkům alespoň v době Vánoc usnadnit.
Je podle vás lepší nechat si rybu zpracovat rovnou u stánku, než ji nosit živou domů?
Jednoznačně. A určitě jsem proti té tradici pouštět po Vánocích kapra zpátky do rybníka. Je to ryba určená ke konzumaci. Ty, které jsou v rybníku, hibernují. Už to, že dáte kapra z vody, která má tři stupně, do chlorované o teplotě 18 stupňů, je pro rybu hrozné. A pak zase do rybníka. To jsou šoky, které nemůže přežít.
Dodáváte ryby na Pražský hrad. To znamená, že si prezident pochutnává na hlubockých rybách?
Ano, prezident a oficiální návštěvy, když mají v jídelníčku ryby, tak je mají od nás. Není to žádné obrovské množství, ročně jsou to desítky kilogramů. Byly doby, kdy jsme jezdili do Lán lovit rybníky za účasti pana prezidenta. Pražský hrad je v tomto ohledu do značné míry soběstačný, v Lánech mají vlastní oboru, své zahradnictví, vajíčka, včelstva, a dokonce i hradní palírnu. Je to logické, protože mají naprostou kontrolu nad tím, co se na jejich tabuli ocitne.
Co máte vy osobně na talíři o Vánocích?
Kapra v trojobalu s bramborovým salátem. Ryby jíme poměrně často. Kdyby každý Čech jedl ryby jako já, tak bychom exportovali jen 20 procent produkce.
