V Rusku si virus H1N1 vyžádal od začátku zimy nejméně 39 lidských životů. Desítky obětí hlásí také Ukrajina, Arménie a Gruzie (více čtěte zde). V Česku zaznamenali lékaři od začátku září do 22. ledna celkem 22 klinicky závažných případů chřipky. Z toho čtyři lidé zemřeli.
„Každou chřipkovou epidemii doprovázejí úmrtí. Někdy více a někdy méně. Ne vždycky to musí být způsobeno tím, že kmen nese nějakou genetickou změnu,“ uvedla pro iDNES.cz vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro chřipku Martina Havlíčková.
Podle ní jsou zprávy o nákaze z východu zatím nekomplexní. „Ani ze Světové zdravotnické organizace ani z Evropského centra pro kontrolu chorob nemáme žádné hlášení o tom, že by byl kmen chřipky nějak významně změněn,“ uvedla Havlíčková.
Podle ní je Česko pravděpodobně na prahu chřipkové epidemie, nemocnost totiž začíná stoupat.
„Ve třech klinicky závažných případech jsme měli chřipku typu B i A. V jednom případě to byl subtyp A/H1N1 a pak A/H3N2. U nás bude převažovat chřipka H1 tak jako jinde, ale de facto se tady vyskytují všechny tři kmeny - H1, H3 i B,“ vysvětlila Havlíčková.
Ohradila se ovšem proti často využívanému termínu prasečí chřipka. „Je to kmen H1 z roku 2009, který měl část genomu z viru prasečí chřipky. Část měl ale i z ptačí chřipky. Máme rok 2016 a stal se lidským patogenem. Dnes H1N1 cirkuluje v populaci jako jiné chřipkové kmeny.“
Podle informací Státního zdravotního ústavu se momentálně vyskytuje plošná epidemie chřipky ve Finsku, Irsku, Izraeli, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Slovinsku, Švédsku a Turecku. Vyšší počet úmrtí a komplikovaných případů je v Turecku, Arménii, Izraeli a na Ukrajině.
