Obří sochy Klementa Gottwalda stávaly před rokem 1989 na náměstích snad ve všech větších městech. Jedna nadživotní postava dělnického prezidenta, který byl zodpovědný za komunistický teror v 50. letech, shlížela i na tehdejší náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami.
Nyní leží plastika v depozitu technických služeb a město neví, co s ní. Do svých sbírek ji nakonec chce zařadit Alšova jihočeská galerie (více čtěte zde).
„Autor originálu Břetislav Benda byl významný český sochař a jihočeský rodák z Líšnice u Milevska. Tato bronzová socha je odlitkem té původní, která dlouho stála na náměstí v Písku a hned po revoluci byla zničena. U té příbramské se to nestalo,“ říká Aleš Seifert, ředitel Alšovy jihočeské galerie.
„Je to kvalitní dílo, dobře řemeslně provedené. Můžeme si o tehdejším příklonu umění ke komunismu myslet, co chceme, ale pro mě je zásadním motivem neničit a nevytrhávat z paměti národa to, co se událo,“ podotýká Seifert.
Jiný názor má na dar jihočeský výtvarník Miroslav Raboch. „Kdyby bylo po mém, tak bych sochy těchto hnusných bolševiků rozřezal, roztavil a odlil bych z nich konečně pořádnou sochu neznámého Rožmberka, a to aspoň 19 metrů vysokou. Nebo dvě menší – třeba Záviše z Falkenštejna a jeho lásku Kunhutu,“ reaguje Raboch.
„Benda byl nudný prorežimní autor“
Tvrdí, že Břetislav Benda byl nudný prorežimní autor. „Udělal pár hezkých holek, ale byli u nás i jiní, kteří by je dokázali lépe, být těmi zasloužilými a národními umělci. Vzhledem k tomu, že depozitář Alšovy jihočeské galerie je plný děl zasloužilých a národních umělců, tak tam bude tahle hnusná socha v dobré společnosti,“ dodává Raboch.
Podle recenzenta MF DNES Zdeňka Brdka začíná být socialistický realismus součástí dějin výtvarného umění. „Postupně se oslabí ten odpor, který k němu pociťujeme. Přijetí sochy je možná prozíravá taktika,“ přemýšlí Brdek.
Jeho slova potvrzuje také historik umění Radek Wohlmuth. Důležité podle něj je, aby darovaná socha nenesla v budoucnu nějaké politické sdělení a nevystavovala se ve veřejném prostoru.
„Socialistický realismus je stejně jako třeba pop art umělecký směr, který charakterizoval určitou dobu. Přijetí této sochy do sbírek galerie je v pořádku. Ničení tendenčních věcí, i když jsou spojené s nevybíravou minulostí, nic neřeší. Je také důležité upozornit, že sochu Gottwalda nikdo nechce uctívat a modlit se k ní,“ míní Wohlmuth.
Výbuch před 38 lety otřásl celou Příbramí
Odlitek písecké Bendovy sochy si Příbramští koupili na počátku 70. let minulého století za více než půl milionu korun. Při desátém výročí sovětské okupace Československa se mladý horník Ondřej Stavinoha rozhodl, že ji s kamarády pomocí výbušniny odpálí z podstavce.
Pár minut po půlnoci 24. srpna 1978 se Příbramí ozvala ohlušující rána. Výbuch sochu rozerval v rozkroku a utrhl Gottwaldovi pravou nohu. Zároveň se vysypala okna i výlohy po celém náměstí. Stavinoha za svoji protirežimní akci putoval na devět let do vězení.
Po listopadové revoluci skončil odlitek uložený v depozitu technických služeb, kde odpočíval doteď.
„Současná rada města doporučila sochu Klementa Gottwalda jako umělecké dílo takzvaně muzealizovat. Nechtěla ji darovat soukromé osobě, aby bylo zaručeno, že nebude nikdy zlikvidovaná. Žádná z našich zřizovaných organizací na ni však neměla místo, nebo ji nechtěla. Zájem projevila až Alšova jihočeské galerie,“ říká mluvčí příbramské radnice Pavlína Svobodová.
Záměr ještě musí posvětit příbramští zastupitelé na své schůzi v pondělí 23. května. Podle Svobodové je velice pravděpodobné, že dar schválí. Socha potom poputuje do depozitáře Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
