„Služby zde zajišťuje tým složený z pěti zdravotníků, psychologa, dobrovolníků. Je v něm i duchovní. Pomoc je určená nevyléčitelně nemocným, kteří chtějí dožít v domácím prostředí mezi blízkými lidmi. Podle statistiky je takových lidí osmdesát procent, bohužel stejný počet z nich dnes umírá v nemocnicích,“ připomněl při otevření zařízení ředitel prachatického hospice Robert Huneš.
Podle vedoucí střediska Moniky Flídrové funguje na místě kromě půjčovny kompenzačních pomůcek včetně polohovacích postelí a kyslíkových přístrojů také psychologická poradna. Kontaktní linka s pomocí je k dispozici 24 hodin denně.
Zájemci o služby musí předložit doporučení praktického lékaře, zároveň jsou vybíráni na základě pohovoru nebo žádosti rodinných příslušníků. Pro lidi, kteří se doma o nevyléčitelné starají, je hospic určený jako záchytný bod s nabídkou poradenství a úlevy od povinností.
„Pracovala jsem nějaký čas v podobném zařízení v Irsku. Hospice vznikly ve Velké Británii, kde jsou hodně rozšířené. Odtud se tato myšlenka dostala do celé Evropy. Také k nám, ale u nás je zdravotní pojišťovny moc nepodporují,“ poznamenala 27letá Monika Flídrová, která nějaký čas pracovala v lůžkovém zařízení v Prachaticích.
Studie pro kamenný hospic je hotová
Právě financování podobných zařízení je největší problém. Například náklady mobilního hospice jsou totiž na jednoho pacienta až 1 500 korun denně, přitom samotný klient nebo jeho rodina zaplatí pouze symbolických 200 korun takzvané spoluúčasti.
Rozdíl musí zařízení hledat ve sponzorských příspěvcích a darech. Hlavní překážkou je podle Huneše skutečnost, že hrazení odmítá největší Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Neexistenci státní koncepce kolem zřizování hospiců pro důstojné umírání kritizovali při otevření domácího hospice poslanec a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek i náměstkyně jihočeského hejtmana Ivana Stráská. Podle současných průzkumů je v Česku potřebných kolem 80 mobilních hospiců. Vždy jeden pro okres. Na Českobudějovicku vznikl zatím v pořadí čtyřiadvacátý.
V této souvislosti v krajském městě sílí volání po stavbě lůžkového zařízení pro umírající podobného prachatickému. Oblastní Červený kříž má několik let zpracovanou projektovou studii architektem jugoslávského původu Vlado Milenic’em, spoluautorem Tančícího domu v Praze. Navíc také rezervovaný pozemek v sousedství českobudějovického stacionáře Arpida.
Půdorysný pohled na budoucí stavbu zobrazuje podobu anděla. „Dílo jsem chápal jako pokračování komplexu Arpida. Mělo by vyzařovat pozitivní energii,“ sdělil Milenic‘.
Za projekt dokonce vznikla petice s třemi tisíci podpisy. „V poslední době jsme zachytili informace, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových už nechce pozemek pro hospic držet a chystá se ho nabídnout developerům,“ varuje ředitelka oblastního Červeného kříže Hana Vacovská.
Na dotaz MF DNES úřad sdělil, že nic takového v nejbližší době nechystá a pozemek je dál blokovaný. Potřeba kamenného hospice v krajském městě je zároveň jedním z aktuálních předvolebních námětů probíraných politiky.
„Z lidského hlediska jsem pro. Zůstává otázka, kdo by financoval jeho provoz, který stojí mnohem víc než běžné domy pro seniory. Město by na to peníze určitě nenašlo,“ poznamenala českobudějovická radní pro ekonomiku a sociální oblast Lucie Kozlová (ANO).
