Zařízení na zmlžování sadů přišla ze zahraničí do České republiky teprve loni. „Principem je pokrytí ovocného sadu mlhou vyrobenou ze směsi vody a glycerinu. Mlha pak zabraňuje odcházení tepla z půdy do vyšších vrstev vzduchu a pronikání studeného vzduchu do sadu,“ vysvětlil Ivo Pokorný, předseda představenstva Pomony Těšetice, kde tento stroj také mají.
V praxi to funguje tak, že se zapřáhne za traktor a opakovaně se s ním projíždí po okraji sadu od doby těsně před poklesem teploty pod bod mrazu až do doby oteplení. Sadaři takto mohou jedním zmlžovačem ošetřit až osm hektarů.
Během minulého teplého týdne již některé stromy vykvetly. „Minulý týden se to neskutečně pohnulo. Teď má být zas chladněji, tak se vegetace zpomalí. Od loňska jsou stromy odpočaté a na květ nasadily všechny,“ řekl Jan Marek z Agro Stošíkovice, kde zmlžovač také mají.
Až několikatýdenní výkyvy
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého jižní Moravy, |
Třeba meruňky vykvetly opět dřív, než je obvyklé. „V posledních letech pozorujeme posun doby květu před ‚normální‘ termín – to znamená okolo 10. až 15. dubna – velmi často. I letos stromy kvetou 11 dnů před tímto termínem. Zvyšuje se tím riziko poškození mrazem,“ podotkl Pokorný, který je zároveň předsedou Ovocnářské unie Moravy a Slezska. Výkyvy v nasazení květů jsou přitom až několikatýdenní. Zatímco v roce 2007 vykvetly meruňky 13. března, v roce 1996 až 25. dubna.
Aby se neopakovaly velké ztráty, které způsobily mrazy loni v dubnu, zkoušejí sadaři leccos. Nejčastěji používané je spalování parafinových svící v sadech. Jenže to je nákladné a pracné, na jeden hektar se musí zapálit více jak 200 svící, jež dokážou hořet asi 10 hodin, což vyjde asi na 40 tisíc korun. Dalším vyzkoušeným způsobem je promíchávání vzduchu vrtulníky. Je to ale nákladné a funguje to jen tehdy, když jsou vrstvy vzduchu těsně nad sadem teplejší než při zemi. Nevýhodou je také to, že vrtulníky nemohou létat za tmy.
Kompenzace pro více ovocnářů
Spalování odpadu po řezu ovocných stromů, slámy nebo koksu také není příliš účinné. „Ustoupili jsme od něj. Použít se dá i závlaha zadešťováním v době mrazu. Málo sadů však má vhodný způsob závlahy a její vybudování je velmi drahé. Tak budeme doufat, že žádná opatření nebudeme muset provádět a mrazy se nám vyhnou,“ uzavřel Pokorný.
Dobrou zprávou je, že kompenzace za loňské mrazy dostane více ovocnářů a ministerstvo zemědělství zmírnilo podmínky pro jejich poskytnutí.
„Nejdříve byly podávány žádosti na náhradu škody na poškození nad 50 procent, nyní ještě dobíhají na podzimní ovoce. Během června se uskuteční další kolo na letní ovoce s poškozením nad 30 procent. Těžko tedy shrnout, jak veliké poškození znojemského ovoce bylo. Zatím vím, že mají žádost podanou čtyři podniky, kde jim mráz poškodil půlku úrody,“ přiblížila šéfka znojemské agrární komory Jana Balmbergerová.
