„Za vybudování Centrálního úložiště elektronických receptů SÚKL zaplatil v letech 2007 až 2016 téměř 318 milionů korun, jeho provoz bude v následujících čtyřech letech stát přibližně čtyři a půl milionu korun ročně,“ uvedl v tiskové zprávě Národního kontrolního úřadu (NKÚ) mluvčí Václav Kešner.
Systém se přitom využívá jen minimálně, podle zprávy NKÚ bylo od srpna 2011 do října 2016 vydáno méně než pět milionů elektronických receptů, tedy zhruba 1,5 procenta všech vydaných receptů.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se závěry zprávy nesouhlasí. Systém podle něj musí být připraven na nárůst počtu elektronických receptů. „Nevyužívání elektronické preskripce bylo způsobeno zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání. Povinnost elektronického předepisování byla zákonem stanovena k 1. 1. 2015, následně došlo k odložení na 1. 1. 2018. Od počátku roku 2018 bude e-preskripce povinná,“ uvedla mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová.
Neschopenky budou do dvou let elektronické, plánuje ministerstvo práce |
Takzvanému eReceptu, jak se tento systém nazývá, vytýkají kontroloři i další negativa. Především nemožnost jej v budoucnu upravovat třetí stranou či nevyjasněná autorská práva. Tento problém vedl i ke dvěma předběžným soudním opatřením, která znamenala zákaz používání systému od konce roku 2015 do března loňského roku (o problémech s e-recepty jsme psali zde).
Předběžná opatření zasáhla především výdej léčebného konopí na předpis. Státní ústav pro kontrolu léčiv tehdy musel recepty řešit náhradní cestou (více zde). Jak ale upozornila mluvčí, Vrchní soud v Praze předběžná opatření zrušil jako nezákonná, a hodnotit postup SÚKL ve věci autorských práv jako chybný je proto předčasné.
NKÚ prověřoval hospodaření státní instituce za roky 2013 až 2015. Kromě eReceptu zhodnotil také změny v IT. SÚKL podle něj pochybil v získání licencí na některé aplikace. V minulosti za to musel dodavateli zaplatit 120 milionů korun v rámci dohody o narovnání. Podle Přinesdomové SÚKL ví o některých chybách z minulosti, způsobené nekoncepčním řízením. To se podle ní ale změnilo s příchodem současného ředitele Zdeňka Blahuty (do funkce byl jmenován v roce 2014, pozn. red.).
„Kontroloři se zabývali také financováním ústavu a jeho účetnictvím,“ uvedl dále mluvčí NKÚ Kešner. Ústav podle zákona může získávat a získává mimorozpočtové prostředky za to, že provádí odborné úkony pro farmaceutické firmy. Jen v letech 2013 až 2015 takto inkasoval více než jeden a půl miliardy korun. „SÚKL ale z těchto příjmů vytvářel rezervní fond, což nemá oporu v zákoně, a současně vykazoval nižší závazky. Takový způsob financování ovlivňuje podobu účetní závěrky a významně zkresluje pohled na finanční situaci SÚKL,“ uzavřel Kešner.
Ústav odmítá i tento závěr, podle něj rozpočtování a účtování se zmíněnými prostředky žádný právní předpis neřeší.
