Vědci oznámili zajímavou věc ze Šumavy. Díky odumření stromů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou se do půdy vyplavil fosfor. Způsobil, že se v jezerech zlepšilo pH vody. Příroda se tím vypořádala s letitým problémem způsobeným kyselými dešti...
Tu studii jsem také četl a jsem samozřejmě rád, když se děje něco pozitivního. Z hlediska ochrany přírody na Šumavě toho je docela málo.
A jak toto zjištění vnímáte jako člověk, který byl spíše na té druhé straně? Tedy odstranit stromy zasažené kůrovcem.
Není to pravda. Nešel jsem cestou stromy odstranit. Mým cílem nebylo kácet stromy, to v žádném případě. Možná i neprávem to mně a dalším lidem, kteří zastávají obdobný postoj, přisuzovali naši odpůrci.
Předvolební rozhovorySeriál předvolebních rozhovorů s lídry jihočeských kandidátek stran a hnutí, které mají největší šanci dostat se do Sněmovny podle předvolebních průzkumů. |
Takže?
Když už ty stromy uschly, tak mohly zůstat na místech, kde neohrožují turisty. Ale byl by nesmysl nechat suchými stromy někoho ohrožovat.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí na velké části území „divočinu“, bezzásahovost. S tím vy dlouhodobě nesouhlasíte?
To může přinést následky, které si možná ani neumíme představit. Když bylo bezzásahového území přibližně 14 procent, znamenalo to po orkánu Kyrill v roce 2007 tisíce hektarů uschlých stromů. Les se zčásti obnovuje, někde roste vegetace sama od sebe, něco je možná i důsledek vysazování. My nechtěli Šumavu přísně lesnicky spravovanou.
Jakou tedy?
Jsem pro postupné obnovování původní přírody na Šumavě, ale nikoli tak, že tam ze dne na den vyhlásím bezzásahovost a divočinu a nebudeme moci proti ničemu zasahovat.
Jan Zahradník (68 let)Vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy učitelství matematiky a fyziky. Mimo jiné založil soukromé Česko-anglické gymnázium v Budějovicích, kde do roku 2000 působil jako ředitel. Do politiky vstoupil v roce 1989 jako spoluzakladatel Občanského fóra středoškolských učitelů Jihočeského kraje, od roku 1990 je zastupitelem Budějovic. Členem ODS je od roku 1991. V roce 2000 byl zvolen prvním hejtmanem Jihočeského kraje a funkci vykonával do roku 2008. V letech 2009 až 2011 byl prorektorem Jihočeské univerzity, kde vyučuje jako odborný asistent na katedře matematiky dodnes. Je ženatý, má dvě dospělé dcery a tři vnučky. |
I teď v létě padlo po větru na Šumavě hodně stromů.
Také jsem apeloval na ministra životního prostředí Brabce a vedení národního parku, aby stromy vyklidili i z bezzásahových zón, ale oni tvrdí, že už je to v rozporu se zákonem. Už teď tak čelíme podle mě negativním dopadům zákona.
Budete se chtít k Šumavě vracet a zákon měnit?
Pokud budu mít možnost a volby by tak dopadly, tak bych navrhoval zákon znovu otevřít. Některé přísné paragrafy by se upravily. Už jsem to dával jako pozměňovací návrhy, ale nebyly přijaty. Chtěl jsem, aby se ve výjimečných případech dalo zasahovat i v bezzásahových zónách. Třeba i vysazením chybějících stromů, které tam nemají svůj zdroj.
Ještě jednou k Šumavě. Není tam už příliš mnoho turistů? Není čas zpoplatnit návštěvu některých známých míst?
Popravdě si to neumím představit. Jaký jiný smysl by to mělo mít, než přírodu zpřístupnit a ukázat lidem. Něco regulovat nepovažuji za dobré.
V jednom ze svých nedávných článků zmiňujete, že Jihočeský kraj je podle projektu Místo k životu v republice na pátém místě mezi regiony. Oproti roku 2014 je to pokles o jednu příčku. Co by se mělo v kraji změnit, abychom stoupali vzhůru? Zmiňoval jste například dostupnost obcí.
Myslím si, že je nutné zlepšovat život na venkově, to je místo, kde musíme udržet lidi. Mnoho vesnic si stěžuje na vylidňování. Základem pro to, aby zůstali, je dobrá dopravní dostupnost. Musí tam vést kvalitní silnice. V tomto ohledu myslím, že si kraj nevede špatně. Po jižních Čechách hodně jezdím a vidím, že silnice druhých i třetích jsou v lepším stavu, než bývaly. Pak je tu samotná dopravní obslužnost.
Jihočeská kandidátka ODS1. Jan Zahradník |
V tom máme možná nevýhodu, že jsme velký kraj, ale řídce osídlený.
I proto tady není možné mít integrovaný dopravní systém pro celý kraj. Ale v menším měřítku tady ty pokusy jsou. Každopádně je záležitostí kraje, aby podporoval železniční i autobusovou dopravu. Vím, že ty možnost někdy nejsou tak veliké, aby bylo možné zajistit více než ranní, polední a pozdně odpolední spoj. Tady vidím veliký prostor pro zlepšování.
Jakým způsobem?
Už jsme měli možnost se s tím potkat, třeba používáním menších autobusů, které mohou být provozně levnější. Druhou cestou by mohla být doprava na zavolání. I to už někde funguje. Kraj by mohl takovou službu zřizovat. Pak by člověk věděl, že když se včas objedná, přijede pro něj a třeba další tři zájemce v určitou dobu vozidlo.
A další věci pro udržení lidí na venkově?
Kulturní život, a tomu se, myslím, daří. Hasiči a další spolky se hodně snaží. A pak je tady další věc, a to je zdravotní péče a její dostupnost. Praktičtí lékaři stárnou, nedaří se na jejich místa najít nové, mladé lidi.
Jak z toho ven?
Navrhovali jsme už loni například zřízení krajského grantu, který by mladým lékařům umožnil přebírat praxe v místech, kde lékař chybí. Příspěvek by jim například pomohl nakoupit vybavení. I taková věc pak z celkového pohledu zlepší život na venkově. Obec a její samospráva nemá v tomto ohledu takové možnosti. Mohou dát třeba byt, ale grantový program by mohl řešit kraj.
V pozitivním duchu jste mluvil o silnicích nižších tříd, ale co ty zásadní, tedy dálnice. V jihočeském případě D3 a D4, plus třeba řada chybějících obchvatů. Vy jste navrhoval nějaké zjednodušení v přípravě těchto staveb?
V minulosti jsme schválili novelu zákona, který řešil EIA, proces řešící dopady stavby na životní prostředí. Už se bohužel zapomnělo na to, říct v Bruselu, že už máme na mnoho staveb EIA zpracovanou podle dřívějšího zákona. Nový zákon jsme přijali pod tlakem EU, hrozila, že přijdeme o dotace. A pak nastal zmatek. Stavby nepokračovaly, EIA najednou nebyly platné. Nakonec se podařilo vyjednat několik výjimek, mezi které patří i obchvat Budějovic.
To je historie. A současnost?
Nový proces EIA se týká i dálnice na jih od Budějovic. Mohou se k tomu vyjádřit třeba občanská sdružení. Případní odpůrci staveb by měli nést také určitou odpovědnost. Navrhoval jsem, aby na podpisovou listinu, kterou se přihlašují do procesu EIA, museli vyplnit i číslo občanského průkazu. Neprošlo to.
A co dalšího?
Pak jsem také chtěl, když se příprava stavby posune dál, například k žádosti o stavební povolení, aby musela být nová podpisová listina, což nyní není nutné. Přitom od začátku příprav se může postoj změnit a řada z původních odpůrců už v tu chvíli může souhlasit. Ani tento návrh se mi však nepodařilo prosadit. Trochu mi vadí určitá profesionalizace některých aktivistů. Mají navíc velké pravomoci, a nesou přitom malou odpovědnost. Teď mám nějaké signály, že se tvoří nové skupiny, které jsou proti trase D3 ve Středočeském kraji, přitom už bylo o tom, kudy povede, rozhodnuto.
