Mají se lépe učitelé, nebo doktoři? Ptám se i proto, že vaše manželka před nedávnem ukončila studium medicíny a vy nově učíte na gymnáziu zeměpis.
Manželka je v současné době na rodičovské, a byť se tomu říká dovolená, tak má můj dvojnásobný obdiv, protože se stará o naše dvojčata. Když se o ně mám naplno starat dva dny, je to opravdu velký nápor.
Předvolební rozhovorySeriál předvolebních rozhovorů s lídry jihočeských kandidátek stran a hnutí, které mají největší šanci dostat se do Sněmovny podle předvolebních průzkumů. |
Tak už je jasné, kdo to má nejtěžší. A teď lékař, nebo učitel?
Samozřejmě významně zajímavější platové ohodnocení je u lékařů. Bavíme se o přibližně dvou a půl násobku. Lékaři mají obrovskou zodpovědnost a dělají naprosto zásadní rozhodnutí z minuty na minutu. Je naprosto v pořádku, když berou 50, 60 nebo 70 tisíc. Navíc se vším, co musí často odsloužit na nočních a podobně. Učitelská práce, pokud se dělá dobře, tak je rozhodně podhodnocená.
Zvýšení platů je tedy na místě.
Od revoluce jsme ale zatím neměli ministra, který by řekl a dokázal zvýšit platy tak výrazně, aby to začalo být pro řadu učitelů zajímavé. Je problém, že takové navýšení je otázka několika miliard v rozpočtu, a to už je velký zásah. Ve školství chybějí muži. Tím neříkám, že jsou ženy horší učitelky. Ale mužů je asi jen deset procent a mělo by se to vyrovnat. Jenže oni si už na začátku uvědomí, že za 21 tisíc hrubého rodinu neuživí, a jdou na jiné pozice.
Šimon Heller (29 let)Je asistentem místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška, zároveň také na částečný úvazek učí na gymnáziu v Třeboni zeměpis. Studoval na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích a učitelství ZŠ na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Byl mluvčím studentů protestujících proti účasti komunistů v koalici v Jihočeském kraji i členem Akademického senátu Jihočeské univerzity. Je členem KDU-ČSL a spolku Mladých lidovců. Je ženatý a má dvě děti. |
A ještě ke zdravotnictví. Jak vnímáte úroveň jihočeských nemocnic?
Co se týká platů zaměstnanců, tak jsou v republikovém porovnání nadprůměrné. Ta situace není špatná. Ekonomické zdraví nemocnic je také na dobré úrovni. Vše má ale své výhody a nevýhody a třeba dostupnost zdravotní péče v nemocnicích v kraji není dobrá.
S dostupností péče je velký problém i v menších městech a obcích a také v okrajových částech regionu. Je z toho cesta ven? Někde třeba zubař ukončil praxi a pak tam lidé dva roky nikoho neměli, a museli začít dojíždět, což pro každého není snadné.
To je ještě jiný příběh než nemocnice. Garantem dostupnosti praktických lékařů a zubařů by měla být pojišťovna. Tady je hodně co zlepšovat. Pojišťovna se vždy nechová tak, aby daný region obhospodařila, chová se více ekonomicky, než by bylo vhodné.
Máte konkrétní příklad?
Třeba v Benešově nad Černou a okolí přišli obyvatelé v krátkém čase o dva obvodní lékaře. Po dlouhé době se podařilo najít nového. Jenže proaktivní nebyla pojišťovna, ale aktivní museli být starostové a pomoci se snažil i kraj. Podobné to bylo i na Slavonicku, kam přišel nový stomatolog, což mohla být skvělá zpráva, jenže on nezískal smlouvu s pojišťovnou.
Jihočeská kandidátka1. Jan Bartošek, 45 let |
Kdo má na pojišťovny zatlačit?
To je jednoduché. Pojišťovna má správní radu, kde jsou zástupci politických stran, kteří by měli zajistit, aby to fungovalo. Mluvím teď samozřejmě o Všeobecné zdravotní pojišťovně, která je zásadní.
Ve zmíněném Benešově nad Černou si nakonec poradilo vedení obce. Mohou to být právě zástupci úřadů a radnic, kteří nabídnou třeba ordinaci, ale i bydlení, a přilákají tak lékaře. Nebo už tohle dnes udělají prakticky všude, když lékaře hledají?
Dneska se mezi sebou budou přetahovat a každá obec nabídne nájem za korunu. Paní starostka Korchová v Benešově zkrátka jezdila a hledala, až se jí to podařilo, a dokázala vše vyjednat. Může to být právě starosta, který dokáže přesvědčit konkrétního lékaře. Pojišťovny v tomto ohledu, bohužel, nefungují.
Vraťme se k nemocnicím, kde jste mluvil rovněž o zlepšení dostupnosti zdravotní péče.
Typický příklad: máte těžce nemocného člověka s onkologickým nálezem, který potřebuje okamžitě paliativní péči. Tu ale ne vždy ihned dostane. Tady vidím mezery. Máme hospice, ale těm zase stát nevychází příliš vstříc a chybí zákon, který by jejich fungování pomohl.
Jste více příznivcem velkých kamenných hospiců, nebo je lepším řešením terénní hospicová služba? V poslední době se často mluvilo o tom, zda v Jihočeském kraji postavit hospic v Českých Budějovicích.
Světová zdravotnická organizace jasně definuje počet lůžek na danou oblast. Je to pět lůžek na sto tisíc obyvatel. V Jihočeském kraji tak hospic v Prachaticích reálně dostačuje pro celý kraj. Co je potřeba zlepšit, je terénní péče. I přesto, že zde funguje celá řada terénních hospicových služeb. Jsem proto rád, že Budějovice za každou cenu nechtějí stavět další hospic, ale jsou nakloněné spíše té druhé variantě podpory. Ideální případ je, když dokážeme nemocnému člověku doma zajistit adekvátní péči. Drtivá většina lidí, pokud by si mohla zvolit, tak chce zemřít doma.
K ideálnímu stavu je ale daleko.
Díky bohu je tady spousta skvělých lidí, kteří té péči hodně dávají. Ale chybí finance a neexistuje zákon o hospicích a ty jsou na hraně mezi ministerstvem zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Pokud bych byl ve Sněmovně, tak tohle beru jako prioritu. Zákon by obrovsky pomohl zřizovatelům i umírajícím lidem.
Co je podle vás nejpalčivějším problémem Jihočeského kraje?
Doprava. Sice se dálnice D3 staví na několika místech, ale ve Středočeském kraji je to průšvih a nikdo moc neví, kdy se začne stavět. Pak hodně vidím problémy s dostupností bydlení, a to není jen věc Budějovic, ale celé republiky. Ceny bytů vyletěly neskutečně nahoru. Při dnešních podmínkách musíte mít našetřeno třeba 300 tisíc korun, abyste dostali hypotéku.
Navrhujete, aby začaly byty stavět města a obce?
Stát by měl městům a obcím nabídnout výhodné půjčky. Město by za tyto peníze mohlo stavět a pak nabídnout startovací byty za regulovaný nájem mladým rodinám, ale bylo by to třeba i pro seniory. Ve chvíli, kdy by tam pak někdo bydlel 20 let, dostal by možnost k odkoupení.
Máte rodinu s dvěma dětmi. Jak jste řešili bydlení vy?
Když se děti narodily, už to v garsonce dost dobře nešlo. Pocházím z Hrdějovic, kde mají rodiče dvougenerační dům, a žijeme teď tam. Taky jsme neměli nějaký obnos, který bychom hned mohli použít na hypotéku. Ale bydlení do budoucna dál chceme řešit a řešíme.
