Na Jindřichohradecku dominuje zemědělství, v okolí Českého Krumlova se díky rostoucímu turismu daří ubytovatelům a majitelům restaurací. Ukazují to čísla Českého statistického úřadu za uplynulý rok, díky nimž MF DNES připravila mapu podnikání v Jihočeském kraji.
Statistici zveřejnili údaje o ekonomických subjektech, které ukazují, jakým oborům se věnují. Jedním z nejdůležitějších je dlouhodobě stavebnictví, čemuž napomáhá nejen intenzivní developerská výstavba například v Českých Budějovicích.
„Nárůst stavebnictví mohu potvrdit. Týká se infrastrukturních staveb, jako jsou dálnice či železniční koridor. Kraj opravuje silnice druhé a třetí třídy, do toho lidé staví nové rodinné domy,“ vysvětluje ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist.
Podle něj se nyní v období ekonomického růstu daří většině oborů. I přesto jsou ale pro jih Čech některé důležitější.
„Dříve se říkalo, že je Jihočeský kraj zemědělský s významným podílem turistického ruchu. Zapomínalo se, že je zde i významně zastoupen průmysl,“ upozorňuje Keist a jako příklad uvádí společnosti Brisk, ZVVZ či Motor Jikov.
Mapa podnikání na jihu Čech za rok 2019.
Význam průmyslu potvrzují i čísla statistiků. Mezi převažujícími činnostmi je pravidelně na předních příčkách. Nejvíc se mu daří na Českobudějovicku a Táborsku. Právě Tábor má nedaleko dálnice svou průmyslovou zónu.
Nejen tam se ve velkém rozvíjí podpora automobilového průmyslu a strojírenství, které v posledních letech zaznamenává pravidelný růst. „V současnosti se jedná především o komponenty pro automobilový průmysl, strojírenství, energetiku, elektrotechniku a IT,“ uvádí mluvčí CzechInvestu Jana Kohoutová.
Velký význam má i chov hospodářských zvířat a ryb
Podle ní na jihu v posledních letech investují především zavedené značky.
„Významnou technologickou firmou působící v kraji je německá společnost Robert Bosch, která vedle podpory výrobních kapacit na území kraje v minulých letech výrazně investovala do technologického centra. Podobným typům investic pomáhá především přítomnost vysoké školy ve městě, tudíž i absolventů,“ popisuje a připomíná význam tradičních odvětví, jako je potravinářství, zemědělství a textilní a oděvní průmysl.
Právě zemědělství, lesnictví a rybářství, což jsou dlouhodobě přední odvětví, mají velký význam na Jindřichohradecku, Strakonicku či Prachaticku. Jižní Čechy tvoří zhruba desetinu zemědělské produkce celé země. Region ale limituje velká rozloha ploch chráněných území a drsnější půdní a klimatické podmínky. Proto se jih Čech významně zaměřuje na chov hospodářských zvířat.
„Například na republikovém chovu skotu se podílí z patnácti procent. Podíl regionu na prodeji mléka představuje více než jedenáct procent. Výjimečným specifikem jižních Čech je silné produkční rybářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc hektarů a jsou zdrojem poloviny republikové produkce sladkovodních ryb i vhodným zázemím pro chov vodní drůbeže,“ líčí ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Podle ní sice nových zemědělců přibývá, ale jde o majitele maximálně pětihektarových pozemků. Ti většinou jen pobírají dotace a nechávají na ploše hospodařit skutečné agropodnikatele.
„Paradoxně spíše zaznamenáváme slučování a zvětšování zavedených subjektů. Jednak z důvodu generační výměny, když odcházející hospodář nemá nástupce a podnik prodává, nebo kvůli expanzi silných zemědělských skupin. V počtu podniků větších než pět set hektarů drží v mezikrajovém srovnání jižní Čechy primát,“ uvádí Šťastná.
„Nástup elektromobility asi mnohé změní“
Největší úpadek zaznamenal především chov prasat. Jejich počet se v kraji za posledních 18 let snížil o 80 procent. Na celkové změny v zemědělství mají vliv legislativní úpravy i klimatické podmínky.
„Vzhledem k větším výkyvům počasí, tržních cen i zákonných požadavků podmiňujících čerpání podpor zemědělští podnikatelé rozšiřují zdroje příjmů. Rodinné farmy sázejí na agroturistiku, prodej potravin ze dvora či sociální zemědělství. Větší podniky se angažují ve zpracování zemědělské produkce nebo ve výrobě obnovitelných zdrojů energie. Ekonomický vývoj, módní trendy i dotační nástroje vedly k regionálnímu růstu stavu koní nebo včelstev,“ líčí Šťastná.
Agroturistika souvisí i s dlouhodobým rozvojem turismu na jihu Čech. Majitelé hotelů, penzionů či restaurací těží ze stále většího zájmu návštěvníků z Česka i zahraničí. Cizinci navštěvují hlavní turistické cíle, jako jsou krajské město, Hluboká nad Vltavou či Český Krumlov. I proto je podle statistik podíl ubytování a restaurací největší právě na Budějovicku a Krumlovsku.
Podle ředitele Jihočeské hospodářské komory se nedá říct, že by některá oblast podnikání na jihu Čech nyní zaznamenala útlum.
„I když například mnohé kamenné prodejny bojují s e-shopy a většina firem s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Nesmíme zaměňovat snížení růstu ekonomiky se stagnací nebo útlumem. Kde se opravdu čeká v budoucnu útlum, jsou firmy, které dodávají díly pro spalovací motory. Nástup elektromobility asi mnohé změní,“ naznačuje Keist.
