Stále hustější provoz na silnicích, nerespektování varovných značek a třeba i vysoká tráva poblíž krajnice stojí za tím, že skokově narostl počet nehod, kdy se řidiči srazí se srnčí zvěří, prasaty či zajíci. V Jihočeském kraji je meziroční nárůst o tisíc střetů. Někdy ke kolizi může přispět i přiotrávení zvířat řepkou.
Podle specializovaných webových stránek srazenazver.cz, které tyto statistiky podrobně sledují, je v regionu hned několik lokalit, kde je riziko vyšší. Je to například hlavní tah z Budějovic do Krumlova mezi Boršovem nad Vltavou a Kamenným Újezdem a u Přísečné. A na opačném konci kraje je to takřka na každém výjezdu z Katovic nedaleko Strakonic. Za zmínku stojí i Šumavské Hoštice na hlavní trase z Prachatic do Vimperka.
Srnky a zajíci jsou často u měst
„Vysoký počet nehod na jaře a zkraje léta má souvislost s rozpadem zimních tlup, zejména srnčí zvěře, a rozptylem mladých jedinců po krajině. Aktivita zvířat je vyšší. Intenzivně se pasou, aby získala zpět ztracenou energii po zimě, přecházejí za potravou. Zvěř také ruší lidé, kteří tráví čím dál víc času v přírodě,“ vysvětlila Andrea Güttlerová, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ).
Nejvyšší podíl na evidovaných srážkách má srnec obecný (až 74 %), následovaný prasetem divokým (16 %). Srážky s jeleny či daňky jsou méně časté. Při kolizích také často zahynou zajíci, ale to se většinou ani nedostane do evidence.
Nehoda se podle jihočeského policejního mluvčího Milana Bajcury může stát v kraji prakticky kdekoli, kde jsou kolem lesy, ale také pole. „Srnky a zajíci jsou navíc často i u měst. Vzhledem k jejich počtu je to dnes už prakticky celoroční záležitost, ne jen sezonní,“ dodal mluvčí.
Často srna řidiče překvapí, když vyskočí z příkopu u silnice nebo z vysoké trávy. Ta je teď u silnic na mnoha místech. „Sečeme naplno, ale deštivé a následně slunečné počasí růst trávy hodně urychlilo. Letos možná budeme muset dokonce udělat tři seče místo dvou,“ uvedl Jan Štícha, šéf jihočeské správy a údržby silnic.
Modré odrazky u silnic
Optimální podle něj je situace na dálnicích, kam se zvěř díky oplocení prakticky nedostane a pro přesun v přírodě má různé mosty a biokoridory. I on si ale uvědomuje, že dělat podobná opatření na všech vozovkách je naprosto nereálné.
Srážky vozidel se zvěří v Jihočeském krajirok 2016 3 112 rok 2017 3 610 rok 2018 4 088 rok 2019 5 049 |
Proto pomáhají například pachové ohradníky, odpuzovače nebo modré odrazky, které odrážejí světlo z aut do polí a plaší tak zvěř. Jsou právě třeba z Boršova směrem ke Křemži na Krumlovsku, mnoho let také u Češnovic na trase z Budějovic do Prachatic. A podle starosty Pištína Jaroslava Havla, pod který Češnovice spadají, to situaci určitě zlepšilo.
„Neříkám, že to je řešení, po kterém už ke srážkám nedochází, ale vliv to jistě má,“ podotkl Havel. Na odrazky, ale i patníky a ohradníky napuštěné pachem predátorů si lesní zvěř částečně zvykne a pak nemají takový efekt jako v prvních měsících po umístění, nicméně slouží.
„Myslivci často aplikují tyto umělé odpuzovače. Pachové repelenty je ovšem potřeba po šesti týdnech obměňovat a po čase i vyměnit a případně použít od jiného výrobce,“ upozornila Andrea Güttlerová. Například Jihočeský kraj na tato opatření dlouhodobě přispívá mysliveckým spolkům. „Jen od roku 2017 poskytoval kraj ročně 490 tisíc korun. To znamenalo zabezpečení na přibližně 300 kilometrech silnic ročně,“ upřesnila Hana Brožková, mluvčí hejtmanství.
Na divočáky pozor na podzim
Výše škody na vozidle se pak odvíjí od závažnosti střetu, záleží na rychlosti auta, ale i na velikosti zvířete. Nejhorší následky tak každoročně způsobí sražení divokého prasete. Na divočáky by si měli dát řidiči pozor spíše v pozdním létě a na podzim. Nyní je zase pravděpodobnější setkání se srnčí zvěří.
„Srážky s ní jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Pokud je auta vyruší v jejich teritoriu, je kolize více než pravděpodobná,“ uvedl Miloš Fischer z ČMMJ s tím, že prasata jsou naopak schovaná v lánech řepky a kukuřice, kde je provoz jen tak nevyruší.
Letošní výhled by podle jeho slov mohl být o něco optimističtější. Především vzhledem ke snížení počtu aut na silnicích kvůli koronaviru. Mohlo by to být patrné už na statistikách z dubna a začátku května. „Faktorem, který může počet srážek naopak zvyšovat, je zase historicky nejvyšší počet návštěvníků přírody. A to včetně jejich psů. Dochází k neúměrnému plašení zvěře, která při útěku vbíhá pod kola aut,“ zmínil Miloš Fišer.
A problémy může způsobit i řepka, která je na mnoha polích. „Srnčí zvěř může být přiotrávená řepkou, její pozornost je zhoršená, a tím vzniká větší riziko kolize s vozidly,“ doplnila Andrea Güttlerová.
Podle dopravního experta z platformy Vize O Romana Budského také řada řidičů reaguje vlažně na známá značení se symbolem jelena. „Do první zkušenosti si myslí, že situaci zvládnou a stihnou zabrzdit,“ upozornil. I přejetí drobnějšího zvířete pak může mít pro auto následky. „Určitě je nutné vždy zastavit a vůz zkontrolovat. Stejně tak musíte nahlásit, pokud zvíře jen zraníte. V případě, že uteče, mohou jej myslivci dohledat,“ poznamenal Budský.
Podle Güttlerové je tak zásadní zlepšit informovanost řidičů a jejich chování na silnicích a dodržování značení.
