Jihočeští ředitelé se nyní připravují na klasický začátek roku, ale už teď je jim jasné, že i přes snahu ministerstva zajistit běžný chod bude nový ročník vypadat jinak.
Mimo to také netrpělivě vyhlížejí pokyny od ministra školství Roberta Plagy, které se do škol dostanou 17. srpna, tedy dva týdny před zahájením nového školního roku.
Ačkoliv se zdá, že tak krátká doba je na přípravy v mimořádném režimu spíše šibeničním termínem, nemají s tím ředitelé žádný problém.
„Přiznám se, že jsme zvyklí dostávat pokyny v daleko kratší časové lhůtě. Stávalo se nám, že jsme důležité materiály obdrželi den předem, takže v tomto případě se nijak hroutit nebudeme,“ vysvětluje ředitelka ZŠ Vodňanská v Prachaticích Petra Sandanyová.
Do prachatické školy od září nastoupí 380 žáků. I přesto, že je tento region nyní jedním z největších ohnisek výskytu koronaviru v Česku, nechystají zde žádná mimořádná opatření ve srovnání s ostatními okresy.
„Situace může být za pár dní úplně jiná, nemá tedy smysl teď nějak ‚plašit‘. Připravujeme se zatím stejně jako na každý jiný školní rok, a pokud se stane něco nepředvídaného, určitě si s tím poradíme,“ ujišťuje ředitelka.
Na začátek roku se chystají také na gymnáziu v Týně nad Vltavou, kde si denní studium v omezené míře vyzkoušeli už v červnu. „Doufám, že s novými pokyny se situace zcela vyjasní. Umím si představit i výuku v nějakém zpřísněném režimu, kdy by se všechny dostupné učebny využily pro případné dělení kolektivu,“ říká Milan Šnorek, ředitel gymnázia s asi dvěma sty žáky, a dodává, že škola by takovou situaci z pohledu prostoru zřejmě zvládla.
Jenže ne všude mají dostatek volných tříd pro zajištění výuky v rozdělených třídách. „Pokud by se u nás objevil koronavirus a museli bychom děti rozptýlit do menších skupin, měli bychom velký problém. Už takhle máme necelých 800 žáků a jsme plní až po střechu, takže si to při plném provozu neumím představit. Pak by připadala v úvahu asi jen střídavá výuka,“ podotýká ředitel českobudějovické ZŠ Dukelská Zdeněk Hnilička.
Taková možnost se zamlouvá i řediteli vltavotýnského gymnázia s tím, že by pro něho byl ideální systém dlouhých a krátkých týdnů, kdy by žák chodil do školy na střídačku vždy dva, nebo tři dny v týdnu.
„Je mi jasné, že by tak vyučující měli daleko více práce, ale jeví se mi to jako nejefektivnější řešení. Samozřejmě by ale v takovém případě záleželo hlavně na hygienicích,“ dodává.
Ve Vodňanech studují žáci z celé republiky
Obavy se zajištěním bezpečnosti svých žáků však mají na Střední rybářské škole ve Vodňanech, kam chodí dohromady 180 žáků včetně těch na dálkovém studiu.
„Musíme počítat s tím, že v případě objevení nákazy budeme složitě zajišťovat společné prostory, například v Domově mládeže, který funguje jako studentská ubytovna,“ přemítá ředitel Karel Dubský a doplňuje, že vzhledem k charakteru školy s žáky ze všech koutů republiky, se dá výskyt nemoci očekávat.
Společné prostory jsou tématem také u ZŠ Dukelská. Zde řeší, jak zajistit bezproblémový chod družiny. „Skupiny se nám tu nesmí moc mísit, jinak budeme mít při potvrzeném výskytu nemoci velké potíže. V odpoledních hodinách se nám družinové třídy často slučují. V případě nouze bychom pravděpodobně museli posílit dozory nebo shánět další vychovatele,“ uvažuje Hnilička.
Prakticky ihned po březnovém uzavření škol reagovali ředitelé se svými týmy pedagogů zavedením distanční výuky. Nutno podotknout, že se střídavými úspěchy. Podle nich by se ale v případě opětovného uzavření škol taková situace neopakovala.
„Určitě teď jsme na takovou situaci daleko lépe připraveni. Vybavili jsme se po stránce softwaru a naši učitelé právě procházejí dvoufázovým školením, jak takovou výuku vést. Myslím si, že v případě potřeby bychom opět dálkovou výuku bez větších problémů zvládli,“ vysvětluje Sandanyová.
Nejvíce se kantorům podle ohlasů osvědčila práce s programem Microsoft Teams. Podle Hniličky je navíc možné, že podobný nástroj zařadí učitelé i do běžné výuky.
„Řada mých kolegů je s ním maximálně spokojená a přemýšlí nad tím, že by program využila při dlouhodobé absenci žáků nebo při doučování. Na druhou stranu chápu, že existuje ještě spousta rodin, která nemá doma počítač. Rozhodně je to ale cesta, jak výuku rozšířit,“ myslí si Hnilička.
