Od letošního března se Šumava dělí na čtyři nové zóny podle toho, co v nich člověk smí a nesmí. V té přírodní se třeba nebojuje proti kůrovci. Lesy mají prostor, aby se s ním vypořádaly samy, bez kácení a další pomoci. V dalších územích je režim mírnější.
K uspořádání zón se nyní přidá další zásadní dokument. Takzvané Zásady péče detailně popíšou, jak v těchto zónách postupovat při ochraně přírody. A mimo jiné naznačí, jak se budou dále vyvíjet. Právě přírodní, bezzásahová oblast se má v dalších dekádách výrazně zvětšit.
„Můžeme říci, že Zásady péče jsou takový podrobný návod, kuchařka. Národní park má určité cíle a tento dokument nám určí, jak jich dosáhnout,“ vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Upozorňuje, že jde o naprosto klíčový materiál, který udá parku jasnou dlouhodobou vizi.
Vypracování Zásad péče ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny.
Dokument uvádí i další záležitosti.
„Třeba principy péče o důležité druhy typické pro Šumavu. Popisujeme také, jak budeme sledovat kvalitu prostředí a přírodní procesy. Dále se zabýváme i turismem či podporou obyvatel,“ vyjmenovává ředitel Správy NP Pavel Hubený.
Smyslem zásad je postupně obnovit přirozené ekosystémy a aktivní péčí podpořit rozmanitost druhů.
Při sestavování Zásad péče musela pracovní skupina určená radou parku zvažovat i důležitá témata, jako právě kůrovcovou kalamitu.
Plánovaný vývoj rozlohy zón na území NP ŠumavaZóna přírodní Zóna přírodě blízká Zóna soustředěné péče Kulturní krajina |
„Při přípravě se otázka - kácet, nebo nekácet - rozpadla na to, kde má ještě smysl kácet, jak intenzivně a v jakém okamžiku s těžbou skončit, aby nevznikly neúměrně velké holiny,“ přibližuje náměstek ředitele správy NP Martin Starý.
Až budou Zásady péče platit, bude to mít další výhodu. „Pro správu, obce a celkově život na Šumavě to bude znamenat, že dosáhneme na některé další dotační tituly, které jsou podmíněné právě existencí plánu péče. Tyto peníze budeme využívat na další rozvíjení Šumavy,“ tuší Dvořák.
Dokument také předpokládá, jak se rozložení zón bude dále vyvíjet. Třeba přírodní zóna, která nyní tvoří 27,7 procenta území, má v roce 2036 narůst na 52,3 procenta. A výhled na rok 2060 ukazuje, že bezzásahové divočině budou patřit až tři čtvrtiny národního parku.
„V žádném případě to neznamená, že bychom rušili a zkracovali turistické cesty pro pěší a cyklisty. Plány péče jen popisují současnou turistickou situaci a zvažují její možný rozvoj,“ ujišťuje mluvčí Dvořák.
Růst bezzásahových ploch delší dobu kritizuje Jihočeský kraj. Hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) v minulosti vytýkala právě absenci vypracovaných Zásad péče. Proto nyní pokrok vítá.
„Bohužel, park léta fungoval bez tohoto strategického materiálu. Teď musí vzniknout prostor pro odborníky, obce a oba dotčené kraje k diskusi nad návrhem zásad,“ uvádí Stráská.
„Je však nadále důležité bavit se o důsledcích bezzásahovosti a její výsledky dlouhodobě sledovat,“ dodává hejtmanka k ambicím na 75 procent divočiny.
Tato vize těší některé vědce. „Zvětšovat zóny bez lidských zásahů je posláním národních parků, měly by k tomu směřovat. Na těchto územích žijí druhy, které by jinde už nepřežily. Při ochraně přírody nejde jen o zelené stromy, ale i tisíce živočišných a rostlinných druhů žijících pospolu. Příroda ponechaná přírodním procesům pomáhá v boji proti úbytku biodiverzity,“ komentuje Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
K návrhu se nyní může kdokoli vyjádřit do 22. listopadu, do konce roku chtějí správci parku námitky projít a zapracovat.
Rada NP pak musí konečnou verzi schválit, poté poputuje na ministerstvo životního prostředí k definitivnímu potvrzení. Zásady péče pak budou platit do roku 2040.