Zkraje jara vše nasvědčovalo tomu, že jižní Čechy opět čeká mimořádně suchý rok. Už pošesté v řadě.
Březnový a dubnový deficit srážek dělal starosti hlavně zemědělcům, nedostatek vody ale má katastrofální dopady v daleko více oblastech. Vytrvale s ním bojují i vodohospodáři, majitelé studen, ale rovněž lesníci, jimž kůrovec kvůli suchu a vysokým teplotám ve velkém decimuje lesy.
Květnové počasí tento trend alespoň částečně zvrátilo a na závěr jara navázalo v poslední době nezvykle deštivé léto. I z dlouhodobého monitoringu projektu Intersucho se zdá, že problémy s nedostatkem vody jsou zažehnané. Podle údajů z posledního měření v žádném jihočeském regionu sucho ani nehrozí.
Deště dokonce napravily i stav podzemní vody. Zatímco v červenci a srpnu minulého roku byly mělké vrty po celém jihu Čech silně pod standardní hladinou, letos ve stejných měsících byl region na normálu, přestože situace ještě v dubnu či květnu nebyla příznivá.
Ukazují to data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V současnosti je část kraje dokonce mírně nad běžnou hladinou spodní vody.
„Během uplynulého léta jsme zaznamenali větší počet srážkových dnů než v předchozích letech. V nich jsme si spíše zvykli na teplejší a sušší průběh léta s nižšími srážkami,“ popisuje Eva Kalná z českobudějovické pobočky ČHMÚ.
Co se týče dešťů, nadprůměrný byl hlavně červen a po normálním červenci následoval opět více deštivý srpen.
V porovnání s loňskem jsme v Jihočeském kraji zažili i méně tropických dnů. „V létě se počasí vrátilo do stavu, který odpovídá zeměpisné šířce našeho území. Předchozí roky byly nadměrně teplé,“ připomíná Jaroslav Hintermüller, další pracovník budějovického ČHMÚ.
Letošní počasí částečně zbrzdilo postup kůrovce
Klimatické změny se projevují také u kůrovcové kalamity, která sužuje české lesy, včetně těch na jihu Čech. Letošní počasí sice alespoň částečně zbrzdilo postup kůrovce a lesníkům svitla naděje. Jenže v případě dalších suchých a teplých roků lze očekávat jeho návrat v plné síle.
„Letos vylétly většinou jen dvě generace kůrovce, o konci kalamity se určitě mluvit nedá. Je ale pravda, že stromy se díky počasí dostaly do lepší kondice a mnohdy si samy vystačí s likvidací brouka. Umím si představit, že pokud takové počasí vydrží další roky, boj s kůrovcem by se jednoznačně otočil,“ vysvětluje entomolog Petr Doležal z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).
Poslední suché roky se podepisují rovněž na stavu půdy, kdy v ní stále více chybí organická hmota. „Ubývala spodní voda a sucha trvala déle. V půdě se zbrzdila rozkladná funkce organismů, které mají zpomalenou aktivitu. Na vině je hlavně chybějící vlhkost, ne teplota. To má následně vliv na uvolňování živin a také na samotnou tvorbu půdy,“ říká půdní mikrobiolog z Ústavu půdní biologie BC AV ČR Václav Krištůfek.
S tím souvisí i problémy v zemědělství, kde hospodáři každoročně žehrali na slabé zásoby krmiv, zejména v případě travin.
„Deštivé počasí nám zalilo i zažloutlé louky, kde je sucho výrazně vidět. Letos jsme se potýkali dokonce i s opačným extrémem, kdy jsme je kvůli podmáčenému terénu nemohli ani sekat,“ popisuje zkušenosti s letošní sezonou předseda Zemědělského družstva Hosín na Budějovicku Jiří Severa.
Větší množství srážek potěšilo také zemědělce v Dolních Hořicích na Táborsku. Už v závěru května totiž tušili, že se o dostatek vody nemusejí oproti předchozím rokům obávat.
„Takové počasí trvalo několik týdnů, což už téměř ani nepamatuji. Horší ale bylo, když spadlo najednou více vody, která půdu nenasytila a způsobila polehání rostlin,“ přidává své postřehy předsedkyně hořického družstva Hana Čápová.
Zvažovali, že zruší splouvání
O nepříznivé situaci pro zemědělce, která se nakonec nevyplnila, napovídala mírná zima. V dobrém slova smyslu ale pozdější dostatek vody překvapil nejen hospodáře. Například Správa národního parku Šumava zprvu dokonce zvažovala, že letos úplně zruší splouvání Teplé Vltavy od Soumarského mostu.
„Problém představovala nízká hladina. V dubnu byla pod 50 centimetry. Ještě se nestalo, aby v době tání byla takto nízko. Když jsme pak splouvání k začátku června otevřeli, první tři dny se na vodu kvůli hladině nemohlo. Přemýšleli jsme, že sezonu zrušíme úplně, ale pak se to rozjelo. Nakonec je z toho velmi povedený ročník,“ těší mluvčího parku Jana Dvořáka.
Ve vysokých polohách Šumavy už letos napadl první sníh. Právě jeho množství v nadcházející zimě ovlivní, jak velké budou zásoby spodních vod příští rok.
