Když na Senovážném náměstí v minulosti začala stát auta, tvrdili na radnici, že to bude jen provizorní parkoviště. Jenže v Budějovicích si pod tím lze evidentně představit i skoro 20 let. A například úvahy nad znovuotevřením Mlýnské stoky mezitím utichly.
Českobudějovičtí radní však teď přece jen rozhodli probudit dlouho plánovanou proměnu tohoto rozsáhlého prostoru v centru krajského města. V pondělí schválili vypsání veřejné zakázky na vedení soutěže, jejímž výsledkem mají být návrhy, jak zajímavou plochu zásadně proměnit.
„Senovážnému náměstí chceme dát novou podobu. Jelikož je to atraktivní místo, považujeme architektonickou soutěž za správnou cestu,“ myslí si náměstek primátora Juraj Thoma (Občané pro Budějovice – OPB).
„Osobně preferuji, abychom na konci měli k dispozici projekt, který umožní provádět jednotlivé úpravy odděleně. Zvlášť bychom měli řešit tři věci: otevření Mlýnské stoky, budovu Alšovy jihočeské galerie a poté zeleň, parkování a zpevněné plochy,“ pokračuje Thoma.
Město podle něj zařadilo proměnu náměstí na seznam strategických projektů. Díky tomu by mělo být snazší získat na úpravy evropské či státní dotace.
O stěhování Alšovy jihočeské galerie ze zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou do Českých Budějovic se mluví dlouho.
„Jeden z našich badatelů mi dokonce před časem ukazoval paměti prvního ředitele Bohumila Houdka z roku 1964, který si už zhruba 10 let po otevření poznamenal, že jsou tyto prostory nevyhovující. To potvrzuji,“ reaguje ředitel Aleš Seifert.
„Stále proto směřujeme k tomu, abychom postavili novou budovu na Senovážném náměstí. Mimochodem bychom tam našli jiné návštěvníky, a to už proto, že jsou Budějovice dopravně dostupnější. Nějaký čas to ale potrvá. Odhaduji, že bychom v případě úspěchu mohli vypsat architektonickou soutěž na samotnou budovu do 2,5 roku,“ líčí Seifert.
Ten dlouhodobě tvrdí, že by v Budějovicích mohla vzniknout velikostí podobná stavba jako mají v dolnorakouském Kremsu.
Stěhování podporuje i Jihočeský kraj, zřizovatel galerie. „Zařazujeme to do seznamu priorit, se zástupci města jsme o tom hovořili. V budoucnu bychom ve vedení kraje měli mít setkání, kde si řekneme co dál. Jsme rádi, že budějovická radnice tento záměr odstartovala. Zvýšilo by to atraktivitu města a do tohoto místa to zapadá,“ myslí si náměstek hejtmana pro kulturu Pavel Hroch (Jihočeši 2012).
Podzemní parkování chtějí 20 let
Budova by stála v místech, kde je nyní parkoviště. To přitom původně vzniklo jako dočasné.
„Je to provizorní parkovací plocha, protože v regulačním plánu tam počítáme s vybudováním podzemního parkoviště. Nejprve ale musíme najít soukromého investora, město na to nemá peníze,“ řekl už v roce 2002 tehdejší náměstek primátora Vladimír Kostka (Unie svobody).
Jeho slova nyní potvrzuje současný náměstek primátora pro dopravu Viktora Lavička (ANO). „Kdybychom měli řešit toto místo, určitě bychom museli jít s parkovištěm pod zem. Zda by to bylo jedno, nebo dvě patra, zatím nevíme,“ konstatuje.
Vedle tohoto záměru by pak zástupci města chtěli odkrýt Mlýnskou stoku. Ta se schová pod chodníky či silnice už u Metropolu a vytéká až v ulici Karla IV. Pod zem takto zmizela po stavebních úpravách v polovině minulého století.
Mnoho reakcí pak vyvolala před několika lety diplomová práce architekta Zdeňka Chmela, který navrhl právě i odkrytí stoky a schody k vodě.
„Samotné technické provedení odkrytí by mělo být poměrně snadné. Důležité ale bude vhodně pojmout nově vzniklá nábřeží. Ve své práci jsem navrhoval pozvolný přístup k vodě pomocí pobytových schodišť,“ popisuje Chmel.
Architekt připomněl, že vedle odkryté Mlýnské stoky by na místě současného parkoviště mohla být galerie.
„Ve své diplomové práci jsem pro galerii prověřoval několik lokalit, ale Senovážné bylo jasným favoritem. Bylo by možné využít propojení s Jihočeským muzeem, spolkovým domem Slavie a nedalekou budovou Jihočeské vědecké knihovny a vytvořit v této části města kulturní okrsek,“ uvádí.
Město teď dostane více nápadů od ateliérů, jež se zapojí do soutěže.
„V tom je její výhoda. Radnice bude mít k dipozici více návrhů, které může porovnávat z nejrůznějších hledisek. Největší výzvou totiž bude právě skloubení všech požadavků na toto místo,“ dodává Miroslav Vodák (OPB), předseda komise pro architekturu a územní rozvoj, která na radnici funguje.
Podobných velkolepých a také nákladných záměrů má město rozpracovaných více, všechny jsou zatím jen v podobě projektů či vizí. Je to třeba rekonstrukce KD Slavie, stavba budovy divadla či vodní svět.
