Stovkám lidí napříč krajem v následujících týdnech nejspíš konečně zazvoní tolik očekávaný telefon. Na druhém konci bude lékař nebo někdo z nemocnice a nabídne termín operace. Mnohým už po několika odkladech.
V jihočeských špitálech klesá počet lidí s diagnózou covid-19. Nemocnice se tak postupně začínají vracet i k běžným zákrokům. V Písku s nimi začali už po Velikonocích, prachatičtí nebo budějovičtí pacienti si budou muset ještě počkat.
Kyčel, kýla nebo třeba křečové žíly. To jsou příklady operací, ke kterým se nyní vrací. Právě lidé s „lehčími“ diagnózami museli na řešení svého problému počkat do chvíle, kdy se sníží počet hospitalizovaných s covidem.
A podle Zuzany Roithové, předsedkyně představenstva holdingu Jihočeské nemocnice, teď čísla klesají poměrně intenzivně.
„Už se nejedná o vlny, ale je to opravdu trend poklesu. V pondělí jsme měli v celém kraji zhruba 450 pacientů. Dostáváme se k číslům, která tu byla na podzim. Pokud jde o pacienty vyžadující intenzivní péči, jejich počet se snížil ze 100 až 150 na zhruba 70,“ vypočítává Roithová.
Písecká nemocnice se ke standardní péči, jejíž součástí je běžná operativa i fungování poraden, částečně vrátila už v úterý 6. dubna.
„Nynější situace je stabilizovaná, což nám umožňuje řešit částečný návrat k běžnému režimu. Začínáme s výkony z oborů ortopedie, gynekologie a chirurgie. Jsou to například operace některých kýl, kyčlí nebo odstranění nezhoubných nádorů,“ potvrzuje ředitel Jiří Holan.
Dodává, že dosud se museli omezit jen na neodkladné výkony, tedy třeba akutní operace slepého střeva či zhoubných nádorů.
Postupně plánují odložené zákroky i ve Strakonicích. „Především to budou operace křečových žil, kýly, gynekologické diagnostickoléčebné zákroky, operace karpálních tunelů, odložené operace pacientů s obtížemi týkajícími se žlučníku a žlučových cest a další,“ uvádí ředitel strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
Největší převis pacientů tu evidují právě u operací křečových žil a žlučníku. „Kromě toho v traumatologii vyjímání kovového materiálu. Naši zdravotníci budou dohánět také operace šedého zákalu i gynekologické zákroky,“ doplňuje Fiala.
Na Jindřichohradecku byla situace nejhorší
K nejpostiženějším okresům s koronavirem v republice patřil téměř měsíc Jindřichův Hradec. Přesto, že se tu snížil počet hospitalizovaných ze zhruba stovky na polovinu, současný stav ještě nedovoluje plný návrat k běžnému provozu.
„Od pondělí jsme ale provedli určité režimové úpravy, které nám umožňují rozšířit operativu o jeden operační sál na tři. Budou z toho v určité míře profitovat všechny obory, zejména pak chirurgie a ortopedie,“ plánuje ředitel Miroslav Janovský.
Za normálního chodu čekají v Hradci pacienti třeba na běžný zákrok kyčle a kolene kolem šesti měsíců a na operaci kýly tři týdny.
„V důsledku pandemie se u totálních endoprotéz prodloužila čekací doba o čtyři až pět měsíců. Pokud to situace dovolí, budeme se v následujících měsících snažit o krácení čekací doby,“ podotýká Janovský.
Velký počet nemocných zůstává v největší, budějovické nemocnici, kde se v úterý starali o 125 hospitalizovaných. Už teď je jasné, že se krajský špitál zákrokům více otevře až v květnu.
A podobná situace je i v Prachaticích, kde po Velikonocích počty covid pozitivních pacientů vyskočily z 29 na 45 a intenzivní lůžka jsou stále plná.
„Nyní se počet mírně snižuje. S ohledem na to, že máme centrální jednotku intenzivní a resuscitační péče, jsme tímto limitovaní a s větším zahájením plánované operativy musíme počkat. Předpokládáme restart na začátku května,“ informuje ředitel Michal Čarvaš.
Největší převis a nárůst čekací doby se tam týká ortopedických výkonů, jako jsou náhrady kyčlí a kloubů. „Pořadník se bohužel dosti natáhl, jakmile to půjde, budeme se snažit uspokojit co nejvíce čekajících pacientů na endoprotézu,“ slibuje Čarvaš.
Čekací doba u kyčlí se různí podle zdravotní pojišťovny. „Běžně je ale mezi šesti až devíti měsíci. Nyní se prodloužila, ale věříme, že do roku a půl se znovu vrátí do těchto hodnot,“ doufá Čarvaš.
Postarají se o více pacientů
Kvůli pandemii navýšily nemocnice kapacity na maximum. Zuzana Roithová říká, že díky práci primáře Víta Lorence je teď v Jindřichově Hradci lůžek a přístrojů pro pacienty s výraznými dýchacími potížemi, nebo ty, jimž selhává plicní systém, na úrovni fakultních nemocnic.
„Takovou kapacitu lůžek na okresní nemocnici bychom v Čechách našli málokde. Většinou to bývá tak čtyři až pět lůžek na ARO a nějaké na JIP. Pan primář Lorenc byl schopný aktivně ventilovat i 20 pacientů,“ vyzdvihla Roithová.
Písecká nemocnice bude schopná díky kompletní úpravě ARO okamžitě navýšit nebo naopak snížit počet lůžek pro pacienty s těžkým průběhem covidu bez většího dopadu na běžnou péči.
„Na oddělení, které doposud čítalo pět neizolovaných lůžek, bude možné pečovat až o jedenáct pacientů. Spolu s dalšími prostory budeme v řádu hodin schopni zajistit v jednu chvíli péči o 25 pacientů vyžadujících napojení na plicní ventilaci,“ upozorňuje Jiří Holan.
„Nafukovací“ schopnost ARO umožní takzvaný boxový systém, kdy jsou lůžka zasazená do oddělených částí s vlastní cirkulací vzduchu. Díky tomu je možné v prostoru samotného oddělení pečovat o infekční i běžné pacienty, aniž by se nákaza přenášela. Písecké ARO začne v novém komplexu fungovat od poloviny května.
