Bez ohlášení u vstupních dveří a bez testů na covid-19 vtrhli minulý čtvrtek do azylového domu Rybka ve Studené na Jindřichohradecku. Tak popisuje ředitelka zařízení Eva Dvořáková příchod dvou vykonavatelů exekutora. Svým neurvalým jednáním podle ní vyděsili zaměstnance i klienty.
„Dům je normálně zamčený a u vchodu jsou kamery. Využili okamžiku, kdy šel jeden chlapec, který u nás bydlí, vynést koš s odpadky. Rovnou běželi po schodech do patra ke dveřím jedné z rodin,“ říká Dvořáková. Pohyb cizích lidí zaznamenala díky kamerám sociální pracovnice ve své kanceláři.
„Vyrazila za nimi, ptala se jich, kdo jsou a co chtějí. Jeden z mužů ji hrubě odstrčil a vběhl do místnosti, kde byla matka s malými dětmi. Druhý zatarasil dveře tělem. Co se dělo uvnitř, nevíme,“ popisuje ředitelka.
Z pokoje se pak ozýval pláč dětí, které nechtěli vykonavatelé pustit ven.
„Se sociální pracovnicí, která je žádala, aby zařízení opustili, se vůbec nechtěli bavit a byli k ní neurvalí. Pak volala mě, doporučila jsem jí, aby zavolala policii, a když telefon předala jednomu z mužů, vynadala jsem mu. Řekl mi, že jsou exekutoři, ale bavil se se mnou také minimálně,“ podotýká Dvořáková s tím, že nakonec jeden z nich zaměstnankyni podal průkaz, druhý ho ukázal jen na dálku.
„Až když jsme řekli, že je policie na cestě, odešli. Paní, ke které vtrhli, dali něco podepsat. Ani neví co, byla v šoku,“ podotýká Dvořáková s tím, že do azylového domu, zvláště v době pandemie, nikdo cizí nesmí. A už vůbec ne bez předchozí domluvy a testu na covid.
„S takovým chováním jsem se ještě nesetkala. I když k nám přijede policie nebo sociální pracovnice z městského úřadu, vyřizujeme vše venku. V tomto případě jen nakonec jeden z mužů přes rameno prohodil, že covid už měli, a tak se nemusíme bát,“ tvrdí ředitelka.
Tato rodina je slušná, říká ředitelka
V azylovém domě Rybka žije v současnosti šest rodin, které tam mohou pobývat rok. „Přicházejí k nám opravdu jen s osobními věcmi. Veškeré zařízení je naše, včetně nábytku, nádobí. Dáváme jim, což ani nemusíme, i oblečení. Takže exekutoři si tu stejně nemohou nic vzít,“ upozorňuje Dvořáková.
Současně dodává, že právě tato konkrétní rodina je slušná, muž dojíždí přes týden za prací, žena se stará o děti. Údajně má exekuci kvůli jízdě načerno. „Každopádně Rybka je sociální služba a neměli tam co dělat,“ míní Dvořáková.
Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti ale vykonavatelé soudního exekutora obecně svou návštěvu dopředu neohlašují. Současně mohou podle občanského soudního řádu udělat prohlídku bytu i jiných místností a například skříní, kde má dlužník svůj majetek.
„A za tím účelem jsou oprávněni zjednat si do bytu či do jiné místnosti přístup, popřípadě uzavřené skříně otevřít,“ upozorňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrea Šlechtová.
Dodává, že každý, v jehož objektu má dlužník svůj byt nebo své místnosti, je povinný tuto prohlídku strpět.
„V případě azylového domu by se mohlo jednat právě o takzvanou jinou místnost povinného, kde má své movité věci. Jelikož však neznáme detaily tohoto případu, nemůžeme se k němu blíže vyjádřit a podat jednoznačný závěr, zda k pochybení vykonavatelů došlo, či nikoli,“ upozorňuje Šlechtová a upřesňuje, že vykonavatelé by se měli před zahájením úkonu vždy představit a identifikovat se průkazem.
Komora: Nestandardní postup
Eva Dvořáková poslala stížnost Exekutorské komoře. Ta se teď případem zabývá.
„Popsaný postup zaměstnanců exekutora se jeví jako velice nestandardní. Nyní začal výkon dohledu, abychom mohli jednotlivá tvrzení o průběhu úkonu ověřit nebo vyvrátit. To znamená, že si komora vyžádala vyjádření exekutora i kompletní spisový materiál, s nímž se musí seznámit,“ informuje mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová a dodává, že bližší informace s ohledem na tuto skutečnost tedy zatím nemůže sdělovat.
„V obecné rovině platí, že pokud by se zaměstnanci exekutora dopustili jednání, kterým porušili právní předpisy, může být exekutor za jejich jednání kárně odpovědný,“ vysvětluje.
Sama Desatová říká, že pokud by úkon spadající do exekučního řízení měl být provedený například ve zdravotnickém zařízení či zařízení sociálních služeb, kde platí určitá režimová opatření, musí je i zaměstnanci exekutora respektovat tak, aby byl provoz daného zařízení omezený v co nejmenší míře.
„Bez pochyby je tedy vhodné kontaktovat a informovat vedení těchto zařízení způsobem, který zajistí hladký průběh a současně přitom nezmaří účel exekučního řízení,“ dodává Desatová.
