Řidiči v Jihočeském kraji vybržďují auta za sebou pětkrát více, než je republikový průměr. Osm procent oslovených přiznalo, že někdy schválně dupli na brzdu.
Naopak na auto před sebou se občas úmyslně tlačí přibližně šest z deseti řidičů a signalizovat odbočení nebo změnu jízdního pruhu blinkry záměrně opomíná téměř třetina lidí.
Celkově se při jízdě nechá k agresivitě vyprovokovat téměř šedesát procent jihočeských řidičů.
Ukázal to rozsáhlý průzkum agentury STEM/MARK, který je součástí kampaně Agresivita zabíjí a jejž iniciovala Česká asociace pojišťoven. Iniciativa je zaměřená na prevenci agresivního chování řidičů a jejími partnery jsou policie a BESIP.
Důsledky nebezpečného chování při řízení jsou přitom vážné. „Například nedobrždění vozidla má podle statistiky v kraji na svědomí v průměru přes 300 nehod ročně,“ upozorňuje Václav Kovář, krajský koordinátor BESIP pro Jihočeský kraj.
Jak dodává, další nehody, k nimž dochází, protože řidiči nepoužívají blikače, z velké části unikají statistikám policie, ale zachycují je hlášení pro pojišťovny.
„V důsledku nesprávného způsobu jízdy řidiči na území kraje loni zavinili více než 57 procent dopravních nehod, při nichž zemřelo devět lidí a 58 osob se těžce zranilo,“ říká.
Podle Kováře může chování řidičů ovlivňovat mimo jiné také provoz na jihočeských silnicích a ve městech a málo kilometrů dálnic.
„Například Budějovice jsou dost často ucpané. Doba je taková, že řidiči spěchají, agresivita ve chvíli, kdy není plynulý provoz, roste a zdržení vracejí ostatním třeba tím, že se více vybržďují,“ uvažuje Kovář.
Rostoucí agresivitu lidí za volantem potvrzují i policisté.
„Vidíme ji i v běžných situacích na křižovatkách a parkovištích, kdy jeden řidič druhého ignoruje, schválně nepustí při přejíždění z pruhu do pruhu, nedá přednost. I když nedojde k nehodě, jsou schopní zastavit a pustit se do sebe,“ podotýká mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner.
Pomocníkem při vyšetřování průběhu nehod se v poslední době stávají autokamery.
„Pokud někdo zavolá na linku 158 s tím, že ho jiné auto při jízdě vybrzdilo, nestihne si v té rychlosti zaznamenat poznávací značku a k události nedojde ve městě, kde je kamerový systém, je to pro nás těžko řešitelné. Svědectví autokamery nám hodně pomáhá,“ vysvětluje Matzner.
Když je na videu jasná SPZ, doladí policisté s dotyčným, o jaký úsek se jednalo, a řeší to stejně, jako kdyby se jednalo o policejní záznam.
Dopravní psycholožka dělí řidiče do tří skupin
Ačkoli jsou agresivní projevy na silnicích extrémně nebezpečné, za určitých okolností je 46 procent dotázaných toleruje, ukázal průzkum.
„Ochota českých řidičů omlouvat své prohřešky za volantem tím, že si to okolnosti žádají, je neobyčejně vysoká,“ komentuje výsledek dotazníkového šetření ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Podle jihočeské dopravní psycholožky Jitky Šebové Šafaříkové by se řidiči nedodržující dopravní předpisy dali rozdělit do tří skupin. V první jsou starší profesionální řidiči kolem 50 let, kteří řídí vozy nad 3,5 tuny.
„Chtějí splnit normy, vyjít zaměstnavateli vstříc tím, že splní co nejrychleji zadaný úkol. Tlačí je čas,“ popisuje psycholožka.
Druhou skupinu tvoří mladí řidiči kolem 25 až 30 let. „Patří jim svět a nemají zábrany. Jsou svéhlaví, nadstandardně sebejistí, chtějí si užívat, jít proti normám, žít dobrodružný život,“ ví Šebová Šafaříková.
Dravě jezdí i starší řidiči. „Ti si své chování uvědomují víc, je to spojené s profesí, nebo soukromě nestíhají. Ale také se chtějí ukázat. A agresivní jsou za volantem i ženy, i když jich není tolik,“ míní.
Poslední skupina řidičů stylem jízdy demonstruje svou celkovou nespokojenost, frustraci ze systému a podobně.
Na agresivitu na silnici má podle dopravní psycholožky vliv atmosféra ve společnosti. „Roli hraje, jak se žije konkrétním lidem v jejich rodinách, partnerských životech, nebo jestli mají práci,“ shrnuje.
Průzkum současně ukázal, že jednotlivým prohřeškům přikládají lidé různou závažnost.
Zatímco například nedodržování bezpečné vzdálenosti, předjíždění na poslední chvíli, vybržďování či záměrné nedávání přednosti hodnotili dotazovaní jako velmi rizikové, troubení, křik a agresivní gestikulaci za nebezpečné nepovažuje téměř nikdo.
I zdánlivě neškodné projevy mohou mít ale vážné následky, varuje Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy.
„Když chce dát někdo troubením jinému řidiči najevo, že má uhnout z cesty nebo vyrazit do křižovatky, protože už má zelenou, je třeba si uvědomit, že to může vyvést z míry nejen daného řidiče, ale také všechny okolo. Začnou se rozhlížet všude kolem, čímž ztratí pozornost, nebo náhle strhnou volant ke straně. To všechno jenom zvyšuje riziko, že někdo udělá skutečnou fatální chybu,“ zdůrazňuje Neřold.
